Co je kyberpunk?
Kyberpunk je ten druh vědecké fantastiky, v němž jsou lidé prošpikovaní supermoderními technologiemi, žijí jednou nohou v internetu a svět kolem nich ovládají obchodní korporace, totalitní vlády nebo rovnou nesmiřitelná umělá inteligence. Kyberpunk, to je třeba Matrix. Jsou to také slavné knížky Neuromancer od Williama Gibsona nebo Sníh od Neala Stephensona, kyberpunkový svět najdete i v nové knížce Jany Rečkové Virtuální vrazi nebo v příběhu Ready Player One, ze kterého zrovna teď vyrábí Steven Spielberg celovečerní film.
10 nejzbytečnějších věcí
A když teď vykouknete z okna nebo se prostě jen rozhlédne kolem sebe po pokoji, velmi rychle vám docvakne, že kyberpunk je z velké části už také ten svět kolem vás. Skutečná realita se v něm překrývá s tou virtuální (je dost možné, že zrovna teď vám na rameni poskakuje Pokémon, kterého uvidíte jen mobilníma očima – Shopaholic Nicol například nedávno našla u sebe doma 10 nejzbytečnějších věcí, ale vsaďte dědečkovy papuče, že se tam kolem ní motá aspoň 20 Pokémonů), vaše paměťové obvody jsou v reálném čase doplňovány informacemi z Wikipedie a přes chat se bavíte s lidmi na druhém konci města (nebrní vám zrovna mobil v kapse?) a když se vás nějaký váš oblíbený youtuber zeptá, jestli nosíte značku Vans, nemůžete si být jisti, jestli se vás ptá on – nebo zda jeho ústy nepromlouvá nějaký obchod a nesype do vás skrytou reklamu.
Kde je Pokestop?
Na to, že se reality kolem nás překrývají, jsme si zvykli nesmírně rychle. Jen se zkuste v nedělním odpoledni projít po parku – teď už je jedno, kde je v něm jezírko, kde jsou v něm houpačky a kde prodávají zmrzlinu; důležité je, kde je v něm Pokestop, kde je pokémonský stadion a pod kterým keříkem se zrovna teď prohání Bulbasaur. Cože, vy nevíte, o čem je... že jste o nějakých Pokémonech nikdy... Jirko, prosím tě, máš tady nějakou práci – řekni nám něco o Pokémon Go.
Pokébal versus basketbal
Základy osvětluje ve svém videu i gamer Alesh, takže pokud si pořád ještě pletete pokébal s basketbalem, tohle jsou instrukce pro vás. Pro pokročilejší pokémaniaky je tady Blazer se smutným příběhem o tom, že když si chcete Pokémona vylíhnout, nemůžete kolem něj jen tak jezdit na kole jako pán, ale pěkně si to čekání vychodit. Takhle to funguje i když čeká na vyklubání vajíček třeba slepička – viděli jste ji snad jezdit kolem kurníku na kole? Neviděli. Tak vidíte.
Desítky nebo stovky pokélovců
Jedna věc mě na tom ale poněkud děsí – napadlo někoho, že Pokémoni by toho jednoho krásného dne mohli mít po krk? Podívejte se třeba na Expl0iteda, který na jejich lov vyrazil s desítkami (nebo jsou to stovky?) dalších pokélovců. Já být Pokémonem, tak si jednoho krásného dne řeknu DOST, přece se tady nenecháme chytat jak lovná zvěř – a svolám skupinu pokémoních partyzánů a vrhneme se společně do chytání lidí. Dejte na má slova – přijde den, kdy začnou Pokémoni chytat lidi. (Stadiony už pro ně stavět potřebovat nebudou; lidé si je bláhově postavili sami.)
No nic, vraťme se ale do skutečného světa... třeba do nějaké kanceláře.
Virtuální kancelář ve virtuální realitě
Hm, na té kanceláři jako by něco nebylo v pořádku... to protože je to virtuální kancelář ve virtuální realitě. Sterakdary si prostě nasadil na hlavu headset HTC Vive a vyrazil si trochu máknout do kanclu, který vlastně nikde není – jen ve virtuálním prostoru. Víte, co by mělo ale opravdu styl? Kdyby si tu virtuální realitu s virtuální kanceláří nasadil na hlavu v opravdové kanceláři, k nerozeznání podobné té virtuální. Pak už by jednu od druhé mohl rozlišovat jen tím, že v té skutečné by mu pohazování špinavých hrnků od kafe po svých spolupracovnících neprošlo tak hladce jako ve hře.
Dopadlo by to pořád lépe, než kdyby HouseBox vyrazil do s virtuální realitou na hlavě do skutečného autoservisu. Bacha na ten hever, ten není virtuální... au.
Předkové na Snapchatu
Takže to byla virtuální realita – na rozdíl od rozšířené (čili „augmented“) reality, v níž se kolem nás potulují všechny ty Pokémrchy (říká se, že v budoucnu se nejvíce nerozšíří ani ta virtuální, ani ta rozšířená realita, ale jejich mix – mixovaná, neboli smíšená realita; těšte se). Teď už si od toho ale na chvíli dejme oraz a pojďme si o tom všem pokecat jako naši předkové za starých časů... ano, na Snapchatu.
Jo jó, není nad rozhovor z očí do očí. Přes displej telefonu.
A přes hory a přes doly.
