Mašinky v ABC #2: Příběh PIKO

Mašinky v ABC #2: Příběh PIKO
Sdílej
 
Kdo by netoužil mít doma své vláčky, o kterých psal i legendární Jaroslav Foglar v knize Tajemná Řásnovka? Pojďme se podruhé podívat do světa modelů a jejich příběhů.

 

V dobách reálného socialismu bylo PIKO jediným výrobcem modelů, jehož produkty byly do naší republiky masově dováženy. Mnoho z pamětníků má ještě doma původní výrobky, které byly tu zatracovány, tu obdivovány. Věřte nebo ne, podnik PIKO, symbol socialistického železničního modelářství byl výstavním štítem Německé demokratické republiky, lidově řečeno „Východního Německa“. Ve skutečnosti byl starší než tento uměle vytvořený stát. U kořenů PIKO musíme hledat důvody zčásti politické, zčásti finanční a pak ty docela nejjednodušší – modelářské.

Kde se vzalo PIKO

Z historie modelů PIKO •  Wikipedia

Roku 1948 došlo k rozsáhlé měnové reformě německé říšské marky. Ta byla v sektoru kontrolovaném Sovětským Svazem nevýhodná. A protože lidé po válce chtěli novou naději, a ta se týkala i tak prosté oblasti, jakou jsou hračky a potažmo s tím i „mašinky“, rozhodl kontrolní orgán SMAD (Sovětsko-německá vojenská administrativa), že než aby se nakupovaly drahé modely zavedených firem, začnou se vyrábět vlastní i v okupační zóně SSSR. Tak vzniklo PIKO – tedy přesněji bychom měli napsat PiKo, protože název byl zkratkou výrazu Pionier Konstruktion. Slovo pionýr tu nepředstavuje jen osobu v modré košili a rudým šátkem, ale také objevitele či průkopníka.

Dřív než NDR

Továrna PIKO v německém městě Sonneberg •  Wikipedia

Podnik původně sídlil v Chemnitzu, známém také jako Saská Kamenice (nebo v letech 1953-1990 jako Karl-Marx Stadt), v bývalé továrně Siemens & Haske-Werk. A bylo to skutečně rychlé nastěhování - budoucí ikona NDR vznikla několik měsíců předtím, než byla samotná Německá Demokratická Republika schválena roku 1949. Původní tovární prostory ale nestačily, a tak se podnik PIKO roku 1952 přesunul do příhraničního městečka Sonneberg, do prostoru Elektroinstalation Oberlind, kde sídlí dodnes.

První plecháče

PIKO na veletrhu v 20. století •  Wikipedia

První modely PIKO představilo již na podzimním Lipském veletrhu roku 1949. Modely vypadaly spíše jako plechové výrobky pro zahradní železnici. I proto v Radebergu vzniklo roku 1959 vývojové oddělení. Sídlilo v budovách, ve kterých se vyráběly letecké kombinézy pro piloty Luftwaffe, po válce pak byl komplex využíván jako prozatímní vládní sídlo.

Přečtěte si také:

Nový seriál: Mašinky v ABC

Nový seriál: Mašinky v ABC

Papírový svět: Ábíčkovské modely kolem železnice

Papírový svět: Ábíčkovské modely kolem železnice

Věci nabraly postupně jiný rozměr – když se zrodila velikost N, počítalo se, že hlavní výrobní kapacity se přestěhují právě do Radebergu, kde se v letech 1963-1964 pracovalo na přípravě „eNka“. Nakonec roku 1964 skončilo vše pod jednou střechou v Sonnenbergu.

PIKO a Trix

Z historie modelů PIKO •  Wikipedia

Vůbec první soupravy nesly označení Pico Express – právě o tento název se historici přou. Nejčastěji vítězí názor, že v něm je obsažena snaha postihnout postupující miniaturizaci a Pico má evokovat termín Piccolo (malý). Zato je jasné, proč byl použit doplněk Express: tady je zjevná inspirace už zavedenou firmou Trix, která tento výraz používala. Odborníci tvrdí, že první modely z dílny PIKO byly Trixu hodně podobné, i když si braly inspiraci i odjinud (třeba spřáhla od firmy Märklin).

Divoké časy

Z historie modelů PIKO •  Wikipedia

Bylo by nesmírně zdlouhavé a komplikované popisovat další běh událostí, prošpikovaný několikerým znárodněním. Pro PIKO byl důležitý rok 1974, kdy došlo k vytvoření obřího kombinátu, takže výroba lokomotiv, příslušenství, vagónů a doplňků byla rozdělena do několika poboček sdružených pod VEB Spielzeuge PIKO Sonneberg.

PIKO přežívá

PIKO na veletrhu v 21. století •  Wikipedia

Právě ona šíře záběru znamenala, že modelářská činnost (zejména u velikosti N) stagnovala a krátce před revolucí se dokonce hovořilo o zrušení výroby modelové železnice a jejím převedení do tehdejší ČSSR (další návrhy zmiňují Maďarsko nebo Rumunsko). Revoluce všechno obrátila naruby. Na rozdíl od některých dalších známých firem, po pádu Železné opony obnovených a později opět zaniknuvších (určitě se o nich zmíníme) dokázalo PIKO přežít a rozšířit sortiment i o velikost TT.

Mohlo by vás zajímat:

Návrat parního vozu Komarek na koleje

Návrat parního vozu Komarek na koleje

Vojenská technika: Legionářský vlak Orlík

Vojenská technika: Legionářský vlak Orlík

Rekordy na trati: Nejrychlejší vlaky na světě

Rekordy na trati: Nejrychlejší vlaky na světě

Válka o slony: Pytláci nemají slitování

Válka o slony: Pytláci nemají slitování

 

 

Články odjinud