Fenomén cosplay: Proč kostýmy hýbou světem

Tisíce lidí po celém světě se právě teď převlékají za své oblíbené fiktivní charaktery. Co vše cosplay obnáší, kde leží jeho kořeny a co nabízí? To vše se dozvíte na následujících řádkách!

Pojem cosplay vznikl z anglických slov "costume" (kostým) a "play" (hrát). Jde tedy o "kostýmovou hru," ale to zní divně. Mnohem lepší je "převlékání se za někoho". Za někoho slavného a neexistujícího. A takových lidí (často i nelidi) je pěkná řádka. Ať už jde o filmy, seriály, videohry nebo komiksy, fanoušci si vytvářejí kostýmy podle svých oblíbených postav. Na první pohled tak může setkání cosplayerů připomínat maškarní ples, ale jeho podstatou není jen dobrá maska. Jde o celkovou stylizaci do zvoleného charakteru od fyzického vzhledu až po chování, mluvu a pohyby.

Jak na kostým

Cesta za dobrým cosplayem začíná u tvorby kostýmu. Ten by si měl podle přesvědčení, které v cosplay komunitě panuje, vytvořit každý sám – i když je k tomu zapotřebí spousta práce, pečlivosti a energie. Samozřejmě se najdou i tací, kteří si kostým raději koupí a zábava pro ně začíná až při jeho nošení. Tak či tak, pro cosplay je důležité být kreativní a věnovat mu čas i finanční prostředky, a to někdy nemalé. Někteří cosplayeři proto nepovažují cosplay jen za koníček, ale za životní styl – od tvorby kostýmu přes scházení se s komunitou, vžití se do postavy nebo pózování na fotkách. Cosplay je samozřejmě hlavně o zábavě, ale také rozvíjí tvůrčí schopnosti a podporuje sebevědomí, stejně jako seznamování lidí se stejnými zájmy.

Tenkrát v Americe

Při cestě za původem cosplaye musíme zavítat do Ameriky v první polovině 20. století. Vše začalo v New Yorku hrstkou fanoušků žánru sci-fi, kteří roku 1936 uspořádali lokální setkání pro lidi se stejným zájmem. To si získalo nečekanou oblibu a každoročně se opakovalo, až roku 1939 dostalo oficiální název WorldCon.

Nástup masek

A právě na prvním oficiálním ročníku WorldConu byl položen stavební kámen pro předchůdce cosplaye, takzvaný "costuming" ("kostýmování"). Zasloužil se o něj muž, který byl později považován za největšího fanouška science fiction, Forest J. Ackerman. Ten jako vůbec první na akci dorazil v tématickém kostýmu a díky němu a jeho kamarádce Mystle Douglas, která mu s tvorbou kostýmů pomáhala, se v krátké době změnil vzhled shromáždění k nepoznání - brzy připomínalo maškarní bál, včetně udílení cen za nejlepší masky.

Monstra, mutanti a astronauti

WorldCon byl největším a nejznámějším shromážděním fanoušků různých fandomů po několik desítek následujících let. Roku 1956 napsal Ackerman článek, ve kterém popsal kostýmovou módu na WorldConu takto: „Monstra, mutanti, vědci, astronauti, mimozemšťané a podobné Věci." Ale i když se škála kostýmů rozšířila, stále se držela originálních nápadů inspirovaných daným žánrem, nikoliv konkrétními postavami. Změna přišla roku 1963, kdy na WorldCon dorazil Bruce Pelz v převleku za již existující postavu. Za ztvárnění charakteru dostal několik cen a jeho pojetí se rychle rozšířilo.

Pravidla kostýmování

V sedmdesátých letech k WorldConu přibyl další dodnes existující festival, ComicCon, jehož prvního ročníku se účastnilo na 300 lidí. Roku 2015 to bylo přes 150 000 fanoušků. Ve stejné době se ustanovila i první etická pravidla pro cosplay. Ta vznikla v reakci na několik dívek, které se účastnily oficiálních akcí pouze v bikinách, nebo jen pomalované barvami. I dnes by bylo k diskusi, zda se vůbec jedná o kostým – a v tehdejší době to bylo z morálního hlediska něco nepřijatelného. Prvním pravidlem je „no costume is no costume“ („žádný kostým není kostým“). A druhým „cosplay is not consent“ („cosplay není souhlas“). To má připomenout, že jakkoliv odvážný něčí kostým je, nedovoluje to nikomu chovat se nevhodně.

Expanze do Japonska

Přestože původ má v Americe, do dnešní podoby se cosplay dotvořil v Japonsku, kde se masivně rozšířil mezi lety 1975 a 1980. S myšlenkou na napodobení chování svých oblíbených postav, které je dnes nedílnou součástí cosplayování, přišla komunita vysokoškoláků a takové ozvláštnění kostýmů se stalo velmi oblíbeným. Pro jejich aktivity ale v Japonsku neexistoval žádný oficiální název. Až roku 1984 reportér Nov Takahashi poprvé použil výraz „cosplay“ ve své reportáži z Los Angelského WorldConu. Jeho článek, publikovaný v časopise o anime (japonských kreslených seriálech), pomohl k popularizaci cosplaye v Japonsku a jeho zaměření právě na postavy z anime.

Nové časy

Od té doby se význam cosplaye výrazně nezměnil, pouze lépe definoval. A následný vývoj kreativního koníčku tak pozorujeme hlavně ve zkvalitnění kostýmů s ohledem na nové technologie a rozšíření internetu, který umožnil cosplayerům sdílet své nápady a návody při jejich výrobě. S nástupem “online společnosti” souvisí i růst počtu fanoušků cosplaye a akcí, které ho oficiálně podporují, stejně jako jejich mezinárodní propojení.

Cosplay scéna v součastnosti

Od pár desítek návštěvníků na prvních ročnících WorldConu nebo ComicConu až k desetitisícům v posledních letech, podobné skoky pozorujeme u více akcí pořádaných v rámci fandomové komunity. Ty největší z nich čítají i sta tisíce zúčastněných (v roce 2016 na japonském ComiKetu to bylo téměř šest set tisíc) a najdeme je v Japonsku, Americe, Itálii a Francii. Jejich program může zahrnovat téměř cokoliv kolem cosplaye, nejrůznějších fandomů a videoher - od přednášek, promítání a workshopů, přes trhy s tématickými předměty, až po různé aktivity jako jsou divadlo nebo soutěže.

Nejlepší z nejlepších

A právě soutěže jsou pro řadu cosplayerů hlavními událostmi roku. Probíhají na amatérské i profesionální úrovni a to buď v rámci jednotlivých shromáždění, nebo samostatně. To nejprestižnější vítězství nabízí neoficiální mistrovství světa v cosplayi s názvem „World Cosplay Summit“. Pořádá se v Japonsku, trvá celý týden a minulého ročníku se účastnilo 34 zemí, každá s dvoučlenným týmem. Kritéria, podle kterých rozhoduje pětičlenná porota o vítězi, jsou podobná pro všechny cosplay soutěže. Patří mezi ně hlavně chování cosplayera a jeho vystupování za zvolenou postavu a kvalita kostýmu a jeho uvěřitelnost vzhledem k původnímu charakteru.

Dnešní podoba cosplayování

V moderním cosplay světě definovat dva rozdílné hlavní proudy. Jeden pramení z Japonska a ovlivňuje především asijské země, druhý z Ameriky a proudí do Evropy. Mezi jejich rozdílnosti patří například žánrové zaměření, kdy v Japonském proudu jsou neoblíbenější charaktery z anime, mangy a videoher, kdežto ten americký/evropský je pestrobarevnou škálou všeho od anime, přes pohádky, fantasy a sci-fi nebo videohry.

Zákaz vycházení

Z dalších rozdílů je na místě zmínit postoj, který ke cosplayerům zaujímá společnost. Jeden příklad za všechny - při festivalech v Japonsku není vítané, aby cosplayeři opouštěli vyhrazené prostory, zatímco jsou stále v kostýmu. Naproti tomu v Americe a Evropě není problém narazit na fiktivní charaktery, jak si objednávají oběd nebo nakupují. Důvod pro takové rozlišení je fakt, že japonská společnost je mnohem tradičnější, než ta americká, která je všeobecně známá pro svou pestrost.

Profíci v kostýmech

Cosplay je dnes dokonce natolik oblíbený, že se mu někteří věnují i profesionálně. To znamená, že se pravidelně účastní soutěží, pracují jako oficiální maskoti pro videoherní nebo filmové společnosti, pořádají cosplay festivaly nebo třeba vystupují na charitativních akcích, dětských dnech a podobných událostech. Svým fanouškům prodávají profesionální fotografie nebo plakáty a za své kostýmy mnohdy utrácí v přepočtu desetitisíce korun. Mezi nejznámější cosplayery patří například Yaya Han nebo Carlos Blanchard s přezdívkou Rage Custom Creations.