Jestli se ptáte, jaká kniha to byla, tak šlo o tu Guinnessovu, která shromažďuje záznamy o rekordmanech z celého světa. Matěj se na jejích stránkách ocitl poté, co uzavřel 275 lidí a jednu Škodu Kodiaq do mýdlové bubliny. Později jeho rekord zlomila Ljudmila Darinová, která v březnu minulého roku do bubliny dostala 374 lidí, ale Matěj jede dál. Do pableskující koule dostal tři auta, závodní tahač Renault Truck nebo pět tygrů včetně jejich ošetřovatelů. Bubliny umí zapálit, naplnit kouřem, vytvořit je pouhou rukou. To už jen tak někdo nezvládne!
Celý svět
Matěj Kodeš si kvůli tomu vysloužil nejen zápisy do Guinnessovy knihy rekordů, ale také do Elite World Records a do České knihy rekordů. V "bublinovém" oboru je skutečně světovou špičkou. Se svým vystoupením jezdí po celém světě. Bublinové umění představuje králům v dalekých zemích i podnikatelům na odborných konferencích, ale také obyčejným lidem na veřejných akcích. Když se potkáváme v pražské oboře Hvězda, je zrovna plný dojmů z tour po Saudské Arábii. A hned nám na kameru ukazuje, jaké bubliny tam předváděl.
ABC TV: Bubliby profi bublináře Matěje Kodeše v ábíčk • Zdroj: ABC
Tajný recept na zázrak
Vyfouknout bublinu? To není žádná věda, říkáte si určitě. Stačí mýdlová voda, očko z drátu nebo plastu a jemné zafoukání na průhlednou blánu. Pravda, z bublifuku z hračkářství nebo z domácího mýdla to zvládne každý, ale takové bubliny jsou malé, slabé a často zašpiní oblečení. Matějův roztok je oproti tomu vyrobený v laboratoři, zaručuje určitou tloušťku bubliny a garantuje, že po styku s oblečením nezanechá mastné skvrny. To návštěvníci v prvních řadách na show určitě ocení. Složení směsi je přísně tajné, protože na něm Matěj a jeho tým pracovali dlouhou dobu.
Trocha fyziky
Výsledkem všech složitých pokusů o kvalitní bublinovou směs je bublina. Pojďme se na ni podívat jinak: Vědec by řekl, že jde o plynové těleso obklopené kapalinou. Čím vyšší je viskozita kapaliny, tím déle bublina vydrží ve vzduchu. Nemůže tam ale viset věčně. Celou dobu se o slovo hlásí gravitace, která kapalinu stahuje dolů. Tím vytváří na povrchu bubliny tak silné napětí, až jednou praskne.
Různé tvary duhy
Pakliže bublina narazí na jinou, prasknout nemusí – bubliny se jednoduše sloučí. Matěj toho využívá při vytváření řetězce bublin anebo při vyfukování bublin do těch, které již existují. Dokáže vyfouknout i hvězdičku nebo krychlovitý útvar. Na to jsou už ale zapotřebí studiové podmínky, ve kterých nefouká vítr a, věřte nebo ne, docela hodně matematiky, znalosti fyzikálních parametrů bublin a samozřejmě i šikovnosti.
Mráz je kamarád
S bublinami se dají provádět další skvělé kousky – třeba je nechat zamrazit. Vzhledem k tomu, že jsou tvořené kapalinou, stanou se z nich po rychlém ochlazení křehké, ale krásné ozdoby. Takový experiment můžete vyzkoušet klidně sami, až přijdou zimní mrazy. V létě se můžete bavit bublinami z normálního bublifuku, soutěžit o vytvoření největší bubliny a zkoumat třeba, jakými barvami bublina hraje při různém osvětlení.
Staleté bubliny
Historie bublinářství je pěkně dlouhá. Již před 400 lety zachytili vlámští malíři první komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k zábavě ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Podstatu mýdla však objevili již staří Sumerové přibližně 2800 let před naším letopočtem. Dá se tedy předpokládat, že lidé se bublinami bavili už mnohem dříve.
