Na začátku byl Španěl jménem Enric Bernat. Ten zjistil, že sladkosti nejrůznějších tvarů a barev dělají velkou radost dětem, ale už daleko menší maminkám, které musí v jednom kuse řešit ulepené ruce svých ratolestí. A tak dostal nápad. Mezi prsty mrňousů a cucavý bonbon vložil tyčku. Geniální řešení se osvědčilo a bezchybně funguje už šedesát let.
Hledání jména
První pojmenování, se kterým to Enric v roce 1958 zkusil, bylo GOL. To protože lízátko zajede do pusy podobně jako fotbalový míč do branky. Trochu krkolomné a nepříliš chytlavé. Enric už proto druhý pokus raději nechal na profesionálech a najal si reklamní agenturu, která vymyslela hned tři nová pojmenování. Jedním z nich bylo Chups, k němuž pak ještě přibylo Chupa, což ve španělštině znamená sát.
Logo v kytce
Lízátka Chupa Chups se prodávala skvěle, ale pro lepší marketing (proces zaměřený na uspokojení všemožných potřeb zákazníka) to chtělo jednoduché, dobře rozpoznatelné a snadno zapamatovatelné logo. Enric oslovil umělce na slovo vzatého: výstředního surrealistu s nepřehlédnutelným knírem Salvadora Dalího. Ten během pár chvil prostě "uzavřel" název lízátka do obrysu květu sedmikrásky. Jím navržené logo slouží v menších obměnách dodnes.
Anatomie lízátka
Udělat univerzální design lízátka, který nebude ani moc malý, ani moc velký do pusy, byla docela věda. Vylepšuje jej i prstenec, který se táhne po obvodu a který má za úkol udělat lízání zábavnější a ne tak jednotvárné. Tyčka byla původně ze dřeva, ale od 60. let se vyrábí z plastu. Kousek nad místem, kde se zanořuje do sladké kuličky, je na ní zářez, to aby náhodou nevypadla. Od roku 2002 tyčka obsahuje nový prvek – protimravenčí opatření. Tehdy se totiž v Austrálii prodalo několik lízátek, která byla zevnitř úplně dutá. Firma začala vyšetřovat a přišla na to, že místní mravenci Myrmecia pilosula dokázali prolézt dutou tyčkou až do lízátka a vyžrat jej zevnitř.
Jak se rodí Chupa Chups
Samotná výroba lízátek začíná smícháním základních ingrediencí v nádrži s vodou. Pak to celé putuje skrz topnou spirálu, kde se rozpustí všechen cukr. Směs se ohřeje na přesně 140 °C a jde do expanzní nádoby, odkud se z ní odpaří voda. V této fázi se ještě dodávají některé ingredience, které tvoří finální příchuť. Poté se směs odlévá, a dokud je tvárná, dodá jí speciální stroj pod tlakem finální tvar a zapíchne do ní tyčku. Hotové lízátko se už jen zchladí, zabalí a může jít do distribuce.
Obal je věda
Vyrobit lízátko je sice super, ale je důležité ho i správně zabalit. Do obalu se nesmí se dostat nečistoty. Nesmí se v něm nic zkazit. Nesmí se v něm v průběhu času změnit chuť lízátka. Právě proto se Chupa Chups balí do dvou vrstev. Vnitřní chrání lízátko před teplem a dalšími vnějšími vlivy, vnější nese logo a uvádí složení výrobku. Chupa Chups si koupíte v různých příchutích, v limitovaných edicích nebo také vyplněné žvýkačkou. Až to uděláte, vzpomeňte si, že se k němu váže docela zajímavý příběh.
Salvador Dalí
Známý výstředník a jeden z nejslavnějších umělců 20. století se narodil v roce 1904 ve španělském Katalánsku. Vlohy pro malířství měl od dětství, z Akademie výtvarného umění v Madridu se ale nechal vyhodit. Nedokončená škola mu nicméně nezabránila stát se uznávaným surrealistou. Styl, který se snaží o osvobození mysli a zobrazení snů, pocitů a fantazií, se k němu dokonale hodil. Kromě obrazů Dalí dělal i sochy, psal básně, podílel se na tvorbě filmů a napsal libreto pro baletní představení. Svůj poslední obraz namaloval v roce 1983, začátkem roku 1989 zemřel na srdeční selhání ve věku 84 let.
