Zdálo by se, že žonglování nepodléhá evoluci ani revoluci. Vždyť jde od pradávna o jedno a to samé - udržet předměty (třeba kužely) ve vzduchu, aniž by je gravitace stáhla na zem. Některé žongléřské kousky jakoby fyzikální zákonům úplně odporovaly a vypadají skvěle (plus pozitivně ovlivňují mozek).
Třeba kontaktní žonglování s akrylovou koulí. Přišel s ním Michael Moschen před pár desítkami let a jestli jste viděli film Labyrint, tak jste viděli i Moschenovy ruce: Právě v nich totiž zdánlivě magicky klouže a poletuje průhledná koule. A právě práce se ní je považována za mistrovské žongléřské umění. Podívejte se.