Šiškový vlhkoměr
Jak moc je venku vlhko? Víte, že první vlhkoměr využívající hydroskopické pohyby (schopnosti pohlcovat a udržovat vlhkost) měřily přístroje pomocí lidských vlasů? Lidské vlasy vlivem vlhkosti měnily svou délku a přes převod se tak vlhkost zobrazovala na ručičkách vlhkoměru. K našemu měření stačí jedna šiška, zavěšená někde venku, kde na ni neprší. Sleduj, jak se otevření šišky mění v závislosti na počasí i fázi dne. Čím to je, že se šiška otevírá? Kdy je zavřená a kdy naopak otevřená? Proč to šiška dělá? Pokud tě napadá něco s rozšiřováním semen, jsi blízko. Šiška se otevírá díky hydroskopickým pohybům, právě když je sucho. To jsou ideální podmínky, aby semena dolétla od mateřské rostliny co nejdále. Vyzkoušej rychlý pokus. Zvaž otevřenou šišku, ponoř ji do vody a pozoruj, jak rychle se zavírá a na závěr ji opět zvaž. Co se stalo s váhou šišky? Šiška tak ukazuje svou velkou schopnost pohlcovat vlhkost.
Co potřebuješ: Šišku, provázek či drátek a zastřešené místo venku, kam neprší
Vodní "kukátko" a kelímková lupa
Co vyrazit na chvilku ven někam k vodě a prohlédnout si (nejen) vodní bezobratlé? Třeba znakoplavky, klešťanky, larvy vážek či šídel. Vyrob si pomůcku, která ti dovolí pozorovat na mělčinách život u dna. Stačí plechovka, či PET lahev s odstraněnou vrchní částí i dnem. Jednu stranu nádoby přikryj pevným igelitem (např. je možné využít pytlíky do mrazáku nebo pevnější pytlík). Igelit připevni velmi těsně a pevně lepenkou. Je třeba zajistit, aby voda nevtekla dovnitř nádoby, proto se vyplatí okraje igelitu zalepit co nejvýš na nádobě. Propustnost můžeš vyzkoušet v nádobě s vodou, nebo přímo na břehu. Ven se bude hodit i kelímková lupa. Jak si ji vyrobit? Stačí kelímek od jogurtu či pevnější sklenička, průhledná folie, gumička a kapka vody. Kapka vody díky svému povrchovému napětí funguje jako lupa a nabídne 2x zvětšení.
Co potřebuješ: Průhlednou nádobu (pet lahev či kelímek) nebo konzervu, pevnější igelit, lepenku, gumičky
Kamenné hlavolamy a vyprávěcí kameny
Jak procvičit matiku a češtinu pomocí kamenů? A zároveň prověřit svou prostorovou představivost s kameny? Najdi si vhodné kameny, poskládej je k sobě a namalu obrázek. Pak předej někomu jako hlavolam. Zvládne poskládat původní obrázek? A hned může namalovat další hlavolam. A jak si procvičit vyprávění i bláznivých příběhů? Určitě znáte plastové kostky pro vyprávění příběhů ("Story cubes"), ale co si je vyrobit? Můžš použít venku nasbírané oblázky. Na ně si nakresli obrázky z obou stran. Pak už jen vlož do pytlíku či krabičky a vylosuj, z kterých obrázků vypravěč vypráví příběh. Pokud máš doma starší nepoužívané dřevěné kostky, stačí si připravit papírové pásky a čtverce, kterými oblepíš kostky ze všech stran. Namalovat bude potřeba 6 obrázků na každou kostku. Pak už jen hodit a vyprávět příběh podle obrázků, které vidš na vrchu kostky.
Co potřebuješ: kameny, pastelky, fixy, papír, kostky, fantazii a představivost
Jak vzniká vrása
Zahraj si na geologa a vyzkoušej, jak může vzniknout vrása - tedy deformace vrstev hornin - přímo mezi tvými prsty. Při pokusu můžeš objevit, jak vrásy vznikají a zároveň lépe porozumět dobrodružnému životu kamenů i vývoji pohoří. Stačí průhledná krabička, v které bude probíhat nejprve sedimentace. Do krabice je potřeba do protilehlých stran vložit malé kusy kartónu a může začít sedimentace. Na dno nasypte tenkou vrstvu písku. Jako další vrstvu vložte papír a na něj znovu vrstvu písku, pak znovu papír. Takto naskládejte tři vrstvy písku a mezi ně tři papíry. Pak kartóny na okrajích krabičky pomalu stlačtě a přibližujte k sobě. Kartóny začnou stlačovat uložené vrstvy. Na vlastní ruce můžeš cítit i sledovat, jak se uložené vrstvy vlivem tlaků deformují, jsou vytlačovány a z rovně uložených vrstev vznikají vrásy.
Co potřebuješ: průhlednou nádobu, tvrdý kartón, písek či jiný sypký materiál, papír
Anatomie i Sluneční soustava
Do učebnic či pod střechu se některé modely nevejdou. Vyzkoušejte si je postavit venku. Je to výzva pro vaši kreativitu, poskládat model lidského těla z přírodnin. Bude se hodit namalovaný obrys lidské postavy křídou na chodník nebo fixou na velký papír. Do obrysu vyskládej nejprve přírodniny, které představují dlouhé kosti, obratle, kyčle, lopatky atd. Pak přírodniny, které co nejvíc připomínají naše orgány (plíce, srdce, mozek, střeva atd.). Jestli se ti zrovna nechce opakovat anatomii, můžeš vyzkoušet třeba poskládat model naší sluneční soustavy. Kolik máme planet? V jakém pořadí a jak daleko obíhají kolem slunce? Použité kameny si můžeš vybarvit a vytvořit si svou sadu planet.
Co potřebuješ: přírodniny, křídy, pastelky, fixy, velký papír
Vesmírná procházka
Jesli tě láká větší projekt, může si vytvořit tzv. vesmírnou planetární procházku, která ukáže zmenšený model vzdáleností planet od slunce. Můžeš využít přepočet vzdáleností planet. Zvol si místo startu procházky, to bude "jako Slunce", pak následuje Merkur (od slunce 70 m nebo 140 kroků), pak Venuše (110 m od slunce nebo + 80 kroků od Merkuru), následuje Země (150 m nebo + 80 kroků od Venuše), Mars (220 m nebo + 140 kroků od Země), Jupiter (už ¾ kilometru), Saturn (1,5 km), Uran (3 km), Neptun (4,5 km).
Co potřebuješ: přírodniny, křídy nebo fixy
