První mince našeho státu ale nevznikly v České mincovně v Jablonci. Od roku 1993 se do oběhu dostávaly kousky vyrobené v Kanadě a v Německu. Teprve o dva roky později začal chrlit koruny výhradně podnik ze severu Čech. A dělá to do dneška. Po asi hodinové cestě z Prahy jsme na místě a celí natěšení vyrážíme s naším průvodcem nahlédnout do tajů výroby kovových peněz.
Bezchybné mince
Na úplném začátku výroby kterékoli mince stojí rytci. V jejich kanceláři hraje klasická hudba, jinak je tam hrobové ticho. Rytci denně soustředěně pracují pod mikroskopem na úpravách razidel, aby byly mince naprosto bezchybné. Jednou za čas musí rytci, podobně jako před několika sty lety, ručně upravit chyby vzniklé používáním razidel v raznici. Takovými chybami může být třeba změna hloubky tisku českého lva i všech jednotlivých písmen. Aby mohla být raznice použita, musí se brilantně vyleštit, protože každá šmouha by byla na výsledku znát. I když se vzhled mincí nemění, práce je tak pořád dost. Raznic je potřeba mnoho zároveň a pravidelně se opotřebovávají.
Peníze pod přísným dohledem
Abychom se mohli podívat na samotnou ražbu, čekala nás nejprve pečlivá kontrola při vstupu a ještě důkladnější při odchodu. To bylo jasné znamení, že tady jde o vážnou věc. Ve výrobním prostoru mincovny jsme nesměli mít žádné mince. A i kdybychom náhodou přes bezpečnostní kontrolu nějaké pronesli, cestou ven by nám je sebrali. Z haly se prostě odchází bez mincí. První, co jsme uvnitř viděli, byly bedny plné čerstvě přivezených polotovarů – vypadají jako mince, ale bez obrazce a postranních vroubků. Polotovary se všechny vyrábí v zahraničí a skládají se z ocelového jádra, na které se nanáší nikl u mincí s hodnotou 1–5 Kč, měď na desetikoruny, mosaz na dvacky a padesátikoruna je pokryta vrstvou slitiny mědi a mosazi. Každý balík se musí přepočítat, tady se nesmí ztratit jediný kousek!
Bedny plné peněz
Boxy se spočítanými střížky (polotovary mincí) se převezou k lisu, kde do nich během chvilky vyrazí „panna i orel“. Systém rychloražby, který se používá u oběžných mincí, je založen na automatickém zakládání střížků do razicího kroužku. Rychlost ražby v jednom lisu je 10–15 mincí za vteřinu. Když jsme do čerstvě vyražených mincí zajeli rukama, byly ještě teplé. Minulý rok takhle vzniklo sto padesát milionů kousků. Kde mají vany plné zlaťáků, ve kterých se zaměstnanci koupají, nám prozradit nechtěli, tak jsme se přesunuli na konec. Tam čeká vyražené koruny poslední evidence a balení.
Cesta do peněženky
Několikakilové balíčky po 500 kusech se pod bedlivým dozorem naloží do hlídaného eskortu, který musí splňovat přísná bezpečnostní pravidla. Stejně jako v akčním filmu ho doprovází po dálnici policejní auta! Na rozdíl od bankovek se mince nestahují z oběhu. Jsou pouze doplňovány. Některé mince totiž skončí ve studnách, jiné lidé schraňují doma v kasičkách. Česká národní banka mincemi zásobuje zejména pokladny supermarketů, ze kterých se dostávají k lidem.
Sběratelské mince
Kromě oběživa se v Jablonecké mincovně vyrábí i různé edice sběratelských mincí. Kupují si je investoři nebo sběratelé, ale často je také lidé pořizují jako dárek. Stejně jako u oběživa se musí nejdříve zhotovit raznice. Pracovníci mincovny pečlivě vyryjí každý detail a několikrát ji vyleští. Ražba pamětních mincí probíhá za pomocí tzv. vertikálního systému lisování. Na rozdíl od ražby oběživa se jednotlivé střížky musí do stroje vložit ručně. Není to ale žádná věda, a tak jsme si minci zkusili vyrazit i my!
Podívejte se na návštěvu České mincovny >
Ražba pamětní mince
Práce probíhá výhradně v rukavicích. Střížky musí být pečlivě vyleštěné. Těsně před ražbou pustíte na nepotištěný medailonek vzduch ze speciální pistole, abyste ho očistili i od posledního smítka. Následně ho ručně vložíte do razicího kroužku. Oběma rukama stroj spustíte a už jen pozorujete, jak se zavřou dvířka a raznice silou od 30 až do 360 tun (podle materiálu) na střížek udeří. Když minci vyndáte, ukládá se do průhledného ochranného obalu. Správný numizmatik ji z něj už nikdy nevyndá. Když ano, tak maximálně na chvilku, v rukavicích a v ideálním prostředí. 
Mince v Čechách
Na našem území se v historii razily mince na mnoha místech. Od konce 10. do začátku 14. století se na Starém Městě, v Mělníku a na Vyšehradě razily denáry. Po mincovní reformě v roce 1300 vznikla nová měna – groše, které vznikaly v Kutné hoře. Později přibyla ještě privátní mincovna v Jáchymově. Před rozpadem Československa zásobovala naše území mincovna v Kremnici na Slovensku. Ta se může pyšnit, že je nejstarší dodnes existující mincovnou na světě. Od roku 2008 razí slovenské euromince.
