Ano, neandrtálci byli mistry přežití v mrazivých podmínkách doby ledové. Ano, v tundrách lovili velká zvířata včetně mamutů a srstnatých nosorožců. Jenže, jak říká profesor Barcelonské univerzity João Zilhão, většina neandrtálců žila v jižních částech Evropy, zejména v Itálii a na Pyrenejském poloostrově.
A podle nových nálezů tady dělali to samé, co dělali anatomicky moderní lidé v Africe – využívali mořské živočichy jako zdroj potravy. Vykopávky v portugalské jeskyni Figueira Brava dokazují, že zdejší neandrtálci, kteří tu žili před 86 až 106 tisíci lety, jedli mušle, korýše, ryby, vodní ptáky, delfíny a tuleně.
Výkonný mozek neandrtálců
Proč je to důležitý objev? Protože potrava z moře je bohatá na takzvané omega-3 mastné kyseliny, které velice prospívají rozvoji mozku. Zatím neexistovaly přesvědčivé důkazy o tom, že by plody moře využíval jiný lidský druh než anatomicky moderní lidé. A předpokládalo se, že i díky bohaté konzumaci omega-3 kyselin z mořských živočichů se moderním lidem vyvinul mozek schopný vysokých výkonů, jako je abstraktní uvažování nebo používání symbolů.
Vědci objevili nový důkaz
Fakt, že i neandrtálci měli mozky „promazané“ omega-3 mastnými kyselinami, naznačuje, že pokud jde o duševní výkony, nemuseli za našimi předky nijak zaostávat. Mozek neandrtálců mohl být úplně stejně výkonný. Nejnovějším přímým důkazem jejich schopností je motouz, který před asi 46 tisíci lety vyrobil neandrtálec a který vědci objevili na archeologickém nalezišti Abri du Maras na jihu Francie.
Asi šestimilimetrový kousek byl přichycený na malý pazourkový nástroj ve tvaru vločky. Vědci se domnívají, že tento „provázek“ původně mohl být omotaný kolem něj tak, aby tvořil rukojeť, nebo že byl součástí váčku s nástroji. Co však vědí jistě, je to, že byl vyrobený z lýka jehličnatého stromu. Neandrtálec tedy musel znát růstové cykly stromů a vědět, že lýko ze stromu se dá nejlépe odloupnout v časném jaře.
Nejstarší archeologický nález
Mikroskopická analýza kousku neandrtálcova motouzu také odhalila způsob jeho vzniku. Náš neandrtálec přitom uplatnil základní matematické znalosti a uvažování inženýra: Ze svazku lýka oddělil tři skupiny vláken, která postupně kroutil jedním směrem. Potom je všechna dohromady zakroutil na druhou stranu, takže to celé drželo hezky pohromadě.
Motouz, který takto vznikl, je vůbec nejstarší archeologický nález, jaký se archeologům zatím podařilo objevit. Neandrtálcův výrobek totiž překonal dosavadního rekordmana: 19 tisíc let starou šňůru z Izraele. Tu ale vyrobil moderní člověk – tehdy už neandrtálci nežili.
Jak pohřbívali neandrtálci?
V minulém století byly v irácké jeskyni Šanidar nalezeny kostry devíti neandrtálců, kteří vypadali, jako kdyby je někdo uložil do hrobů a posypal květinami, z nichž se na kostech zachoval pyl. To by naznačovalo, že neandrtálci chápali smrt a se svými blízkými se loučili pohřebními rituály stejně, jako to děláme i my.
Někteří vědci s tím nesouhlasí, podle nich na neandrtálce prostě spadl strop jeskyně a pyl se tam dostal náhodou. Jenže nedávno se našla desátá kostra a zatím to vypadá, že její nález teorii o záměrných pohřbech silně podpoří.
