Je léto 2018 a nad centrem Tábora krouží dron. Z výšky sedmdesáti metrů pořizuje špičkovou 4K kamerou záběry křivolakých uliček, zbytků opevnění, střech, vikýřů, komínů, fasádních ornamentů a dalších detailů, které jsou chodcům běžně skryté. To, co naopak ze vzduchu vidět není, snímají speciální stacionární laserové skenery, které metr za metrem městem poponáší geofyzici ze spolku Naše historie.
Díky moderním technologiím vzniká jedinečný digitální 3D model města, který vědcům pomůže odhalit dnes již okem neviditelnou podobu původního opevnění Tábora v různých fázích vývoje. Historici, ale i urbanisté a další zájemci si díky němu budou moci prohlédnout architektonicky nejcennější část města tak podrobně jako nikdy předtím.
Tábor ve 3D má 1,5 miliardy bodů
Při tvorbě 3D modelu husitského Tábora použili experti fotogrammetrii a videogrammetrii. V obou případech jde o mapování podoby objektů podle milionů záběrů. Jak už názvy napovídají, v prvním případě se využívají fotografie a ve druhém video.
Videogrammetrie je v případě mapování většího území rychlejší, ale také velmi náročná na kvalitu pořízených záběrů a na počítačové zpracování. Získaná obrazová data odborníci následně transformovali do jednotné souřadnicové sítě S-JTSK.
Vznikl tak pomyslný obří mrak čítající neuvěřitelných 1,5 miliardy bodů, kde každý jeden má přesně definovanou polohu včetně nadmořské výšky. Jejich pospojováním a pokrytím obrazovou texturou pak vzešel finální 3D model centra města. Je tak přesný, že v něm nenajdete odchylku větší než pět centimetrů.
Moderní technologie v jeskyních i ve vesmíru
Fotogrammetrie se používá například při dálkovém průzkumu Země nebo při vyhodnocování snímků meteorů pořízených bolidovými kamerami. Videogrammetrie byla loni v České republice poprvé nasazena i při mapování dosud jen nepřesně zakreslených prostor zatopené Chýnovské jeskyně.
Přesnost nové metody pak speleologům dokonce umožnila predikovat další dosud neodhalené oblasti jeskyně jen na základě již zmapovaných částí. Stejné metody jako v Táboře, využili geofyzici i při vytváření 3D digitálních modelů Svatováclavské koruny, Závišova kříže a Relikviáře svatého Maura.
Historické město ožívá
Model soudobého Tábora, který si můžete už nyní prohlédnout na stránkách města tab3d.mutabor.cz, vznikl jako součást zakázky, jejímž hlavním cílem je získat přesnou historickou podobu táborského opevnění v době, kdy zde stávalo město Hradiště Přemysla Otakara II. a později v 15. století tu vládli husité.
Výsledný model měl být již v dubnu představen veřejnosti, ale kvůli pandemii nemoci Covid-19 se slavnostní uvedení zatím přesouvá na neurčito. Vy, čtenáři ábíčka jste tak vůbec první, kteří si mohou unikátní náhledy městské pevnosti prohlédnout na vlastní oči.
Jako stavitel před 600 lety
Při rekonstrukci středověkého opevnění Tábora postupovali historici a geofyzici podobně jako původní stavitelé. Jen v opačném pořadí. Z přesného 3D modelu současného Tábora postupně na počítači odmazali všechny novější stavby, aby se dostali až na základy původní pevnosti.
Podle archeologických průzkumů, skutečného terénu a tehdejších stavebních a obranných technologií, pak na příslušných místech virtuálně vztyčili původní pevnostní prvky. Výhodou tohoto postupu je vysoká přesnost, která model nejvíce přibližuje realitě.
