Zatímco o úpadku římského impéria nás informují latinské zprávy tehdejších obyvatel, z území za římskými hranicemi jako by někdo vymazal dvě století. O odkrývání neznámých příběhů Germánů na našem území se proto musí postarat především archeologové a moderní technologie jako 3D skenery a mikroskopy.
Mohyla žuráň pro germánskou královnu
Krajina severně od Dunaje nikdy nebyla součástí Římské říše, naopak zde žijící germánští Markomané a Kvádové byli nebezpečnými sousedy římské provincie Panonie. Během pátého století se ovšem Podunají stalo křižovatkou migrujících kmenů ovládanou Huny.
Po zániku Hunské říše roku 455 opanovali prostor Herulové a následně Langobardi. Právě pro jejich krále Wachona měla být vystavěna největší mohyla na našem území – Žuráň nedaleko Brna. Jenže pod návrším, ze kterého později řídil bitvu u Slavkova i Napoleon Bonaparte, se ukrývaly hned dvě pohřební komory.
Nedávný antropologický výzkum ovšem určil, že ostatky z větší z komor patří čtyřicetileté ženě, která byla ztotožněna s královnou Silingou z kmene Herulů. Nečekaný objev nezhojené rány na pánevní kosti je dokladem, že tato třetí manželka langobardského krále zemřela ranou oštěpem. Bohatá hrobka královny z poloviny šestého století, původně obložená bílým vápencem, byla bohužel vykradena už nedlouho po svém vzniku.
Mapa germánských kmenů kolem roku 480 n. l.:
Vykradači hrobek
Germáni žili v malých vesnicích rozesetých v krajině a nikdy nebudovali opevněná města. Předmětem obchodu byly především pestré vlněné látky nebo jantar, na druhou stranu dovážet římské zbraně barbarům bylo zakázané.
Jenže germánští velmoži získávali luxusní meče typu spatha darem za vojenské služby nebo jako kořist, se kterou se nechávali i pohřbít. Právě takové bohatství lákalo zloděje.
Unikátní nález vandalské hrobky u Popradu v roce 2005 přinesl šokující zjištění: Zloději ji vyplenili nedlouho po uložení mrtvého. Do komory tři metry pod zemí se probourali železnými sekerami a krumpáči a díky nalezenému bohatství jim ani nestálo za to si je odnášet. Archeologové je našli pohozené přímo v hrobce.
PŘÍŠTĚ: Nezlomní Gótové
Germania Magna: Ptolemaiova mapa českého území
Nejstarší mapa České republiky
Řecký učenec Agathodaemon působící v egyptské Alexandrii kolem roku 150 využil pro znázornění zakulacení země Ptolemaiovský systém, tedy zemskou šířku a délku. Výsledkem byla první mapa zachycující s určitým zkreslením i území Čech a Moravy jako oblasti zvané Germania Magna. Dowinu z komiksu Potomci impéria (tady si ho můžete přečíst online) byste zde ale hledali marně. Původní keltský název slovenského Děvína nedaleko Bratislavy byl uveden až později. Některá místa lze zhruba ztotožnit:
Askiburgion oros – Beskydy
Melibokon oros – Krušné hory
Gabreta – Šumava
Nomistérion – keltské oppidum Závist u Prahy
Eburon – sídlo jižně od Brna
Arsikua – slovenská Nitra
Naopak umístění sídel v Čechách jako Hégétmatia, Budorigon nebo Marobudon není jisté.
