Mumifikační proces byl dlouhý a složitý, výsledkem však bylo vnitřních orgánů zbavené a balzamovací solí natronem dokonale vysušené tělo precizně obalené dlouhými pruhy plátna.
Aby držely a chránily tělo, spojovali je balzamovači pryskyřicí s přídavkem vonných látek jako je myrha a kadidlo. Díky tomu všemu mumie lidí i zvířat dokázaly přežít celá tisíciletí a pro vědce by tak měly být hotovou studnicí poznání. Má to ale háček: Mumii jen tak nerozbalíte, abyste ji mohli prozkoumat - když to totiž uděláte, nevratně ji zničíte.
Pohled pod povrch mumií
K výzkumu lidských mumií se proto už delší dobu využívá výpočetní (lidově „počítačová“) tomografie neboli CT – radiologická metoda, která díky rentgenovému záření dokáže zobrazit vnitřní tkáně a orgány.
Výhodou ýpočetní tomografie je vyšší rozlišovací schopnost než u běžných rentgenů. (Mikro-CT je pak její výkonnější variantou.) Vědci tak díky skenům z „cétéčka“ mohli získat dokonce i informace o tom, jakou chorobou zesnulý a poté mumifikovaný člověk zemřel.
Princezna s ucpanými cévami
Už v roce 2011 tak při skenování 52 mumií z Káhirského muzea zjistili, že celá polovina z nich – včetně jedné egyptské princezny, která zemřela před asi 3500 lety – trpěla „moderní“ nemocí aterosklerózou.
Aterosklerózou je takzvané ucpávání cév, které lékaři přisuzují sedavému životnímu stylu, nezdravé stravě a stresu. Zjevně toho s námi staří Egypťané měli společného víc, než se na první pohled zdá. A nejen pokud jde o aterosklerózu.
Komár proti Tutanchamonovi
Na egyptských mumiích totiž vědci objevili i známky dalších nemocí, které jsou nám naneštěstí důvěrně známé: Zubního kazu. Rakoviny. Řídnutí kostí neboli osteoporózy. A také malárie, která i dnes zahubí asi půl milionu lidí ročně a se kterou si neporadil ani mocný faraon Tutanchamon.
Malárii způsobuje vnitrobuněčný parazitický prvok zimnička, kterého přenášejí komáři - ti jsou právě proto na prvním místě seznamů pro člověka nejnebezpečnějších zvířat. A podle vědců byl jejich obětí i mladý egyptský faraon Tutanchamon.
Lidská „Sokolí mumie“
Snad nejzajímavějším výsledkem zkoumání mumie výpočetním tomografem je případ „Sokolí mumie“. Jde o drobné, papyrem obalené tělíčko z doby ptolemaiovského Egypta, které bylo pro svůj tvar považováno za mumii dravého ptáka. Bylo uchováváno v britských muzejních sbírkách, jejichž vedení se rozhodlo některé mumie naskenovat.
Díky tomu se ukázalo, že „Sokolí mumie“ je ve skutečnosti lidská. Patří těžce postiženému lidskému plodu, kterému úplně chyběla horní část lebky a u kterého se pravděpodobně vůbec nevyvinul mozek.
S takovým postižením by dítě nebylo schopné života. Jeho mumie však přetrvala a po více než dvou tisících letech vydala své tajemství. A co odhalily nejnovější technologie se dozvíte v časopisu ABC č. 20/2020.
