Přesně před třiceti lety se objevila první česká hra na hrdiny nazvaná Dračí doupě. Vydalo ji nakladatelství Altar v poslední desetiletce minulého století a nikdo jí neřekl jinak než „dračák“. Stejně jako v zahraniční hře Dungeons & Dragons v ní Pán jeskyně vyprávěl dobrodružství partě hráčů, kteří si kreslili mapy a házeli kostkami, zda uspěli v soubojích a překonali pasti.
Pro spoustu českých hráčů to byl vůbec první kontakt se světem draků, zombíků, kouzelných blesků a desetistěnných kostek. A právě na tuto legendární hru navazuje novinka nazvaná Dračí hlídka.
Dračí doupě na druhou
Dračí hlídka se k Dračímu doupěti hrdě hlásí a opravdu hodně věcí z původní hry přebírá. Pokud jste někdy starý dobrý Dračák hráli, budete v Dračí hlídce jako doma, aniž byste se museli učit kopu dalších pravidel. A pokud jste nikdy předtím nejen Dračák, ale ani jakoukoliv jinou hru na hrdiny nehráli, stane se pro vás Dračí hlídka skvělou vstupní branou do světa kouzelného vyprávění.
Vyprávění a kostky
Hraní je jednoduché. Stačí vám k němu sada pravidel, papír, tužka a dvě kostky. Na papír si budete kreslit mapy a psát poznámky, šestistěnné kostky využijete při zjišťování výsledků boje a desetistěnná kostka řeší vše ostatní. To je všechno.
Kvůli tomu můžete hrát prakticky kdekoliv a kdykoliv. Doma, na táboře nebo klidně během velké přestávky. Důležité je vybrat si tu správnou partu kamarádů s pořádnou porcí představivosti, protože většinu času si budete povídat mezi sebou o tom, co v roli třeba gnóma zloděje nebo elfího kouzelníka zrovna děláte.
Ale ze všeho nejdůležitější je Pán jeskyně (PJ), který vymýšlí dobrodružství, vypravuje děj a je vlastně takovým průvodcem celou hrou.
Pravidla dobrodružství
Dračí hlídka chce být hra jednoduchá a chce, aby si ji mohl zahrát každý. Vámi zvolené a podle instrukcí vystavěné postavy mají na první úrovni snadná pravidla a rozvíjející se schopnosti se pohodlně učí za pochodu.
Nehrozí tu složité propočítávání hodů a ani bloudění v pravidlech. Ta jsou přehledně popsána ve dvou knihách. Jedna je pro hráče a vysvětluje povolání a jejich možnosti. Druhá slouží Pánu jeskyně k vytváření dobrodružství. V balení Dračí hlídky najdete ještě obě potřebné kostky a deníky postav, které si můžete vytvořit podle sebe nebo hrát s připravenými hrdiny.
Slabina her na hrdiny
S PJ souvisí největší slabina her na hrdiny – málokdo si troufne ujmout se role vypravěče. Všichni chtějí hlavně hrát za hrdiny. V Dračí hlídce se ale není čeho bát. Pán jeskyně tu má od začátku k dispozici řadu tipů, triků i nápadů, jak vymyslet zajímavou hru, a aby se všichni snadno sehráli, je v pravidlech připravené i první ukázkové dobrodružství včetně nakreslených map.
Dračí hlídka zabaví
Dračí hlídka je na začátku svého života. V tuto chvíli je sice možné vytrénovat postavu až na 24. úroveň, pravidla ale pokrývají jen hru pro začátečníky, tedy do páté úrovně a nejtěžší nepřátelé v bestiáři mají úroveň 7. Je to stejné jako v Dračím doupěti, kde příručky pro pokročilé hráče na 6. a vyšší úrovni vyšly až později.
Nevíme, kdy se Dračí hlídka dočká pokračování, už teď si ale můžou hráči čekání zkrátit řadou fanoušky vyrobených dobrodružství i nápadů na hraní, které postupně přibývají na webu dracihlidka.cz. Dračí hlídka vás tedy zabaví opravdu na dlouho.
Hurá do krypty!
Abychom si názorně ukázali herní partii, představte si partu tří kamarádů: Pepa je Pán jeskyně (PJ), Honza trpasličí válečník Brugo a Eliška elfí hraničářka Nimwe.
PJ Pepa: „Procházíte dlouhou chodbou a na konci jsou tmavé dveře pokryté pavučinami. Dál se nedostanete, protože jsou zamčené.“
Honza: „Zkusím se rozběhnout a vyrazit je ramenem.“
PJ Pepa: „Dobrý nápad, tak si hoď na sílu a přičti atletiku.“
Honza (hodí 8): „Osm, za sílu mám bonus plus čtyři, atletiku mám na úrovni tři, takže… patnáct!“
PJ Pepa: „Narazil jsi vší silou do dveří, které se s prasknutím rozletěly. Vidíte, že za nimi se nachází velká tmavá místnost se sarkofágem uprostřed. A sotva si Brugo otřel z ramen pavučiny, víko sarkofágu se odklopilo a vstává z něj mumie!“
Honza (hrubým trpasličím hlasem): „Nimwe, máme problém, je tu mumie!“
Eliška: „Skrč se, Brugo, uslyšíš zpívat můj luk, už napínám tětivu!“
PJ Pepa: „Výborně, vezmi si šestistěnku a házej na útok. Přičti si útočnost tvého krátkého luku a bonus za obratnost.“
Eliška (hodí 3): „Tak to by bylo tři na kostce plus tři za obratnost plus čtyři za krátký luk… deset.“
PJ Pepa: „Krásná trefa, šíp vyletěl z chodby přímo směrem k sarkofágu a zaryl se mumii hluboko do hrudi.“
Jak to s hrdinným Brugem a mrštnou Nimwe bylo dál, vám už neprozradíme, třeba si váš Pán jeskyně vymyslí dobrodružství, které pokračování jejich příběhu odhalí. A to je na Dračí hlídce to nejkrásnější: Fantazii se meze nekladou. Je jen na Pánovi jeskyně, jaké dobrodružství připraví, a je jen na hráčích, jak se s tím vypořádají.
