Burzovní makléř Jimmy Wales a programátor Larry Sanger v zimě roku 2001 spustili internetovou encyklopedii Wikipedii. Název je kombinací havajského výrazu wiki znamenajícího rychlost a slova encyklopedie. Svému jménu učinila Wikipedie zadost – hesla v podobě článků v ní přibývala takovým tempem, že do konce roku 2001 obsahovala už téměř 20 tisíc záznamů.
Sanger nedlouho poté vedení Wikipedie opustil, a tak je dnes jejím ředitelem Jimmy Wales. Na encyklopedický obsah však má ze své funkce pramalý vliv. Hlavním prvkem otevřené online encyklopedie jsou totiž od počátku její uživatelé.
Síla Wikipedie: Milion přispěvatelů
Zatímco většinu dalších známých světových encyklopedií – třeba Encyclopaedia Britannica – tvoří placení odborníci a editoři, na Wikipedii může přispět úplně každý. Činí tak ale bez nároku na jakoukoliv odměnu.
To je zároveň i rizikem a informace je proto nutné ověřovat u jejich zdroje, případně se aktivně podílet na nahlašování těch falešných a nepravdivých. Na Wikipedii se proto pohybuje armáda dobrovolných editorů a ověřovatelů, kteří mylné či neúplné záznamy mažou či přepisují a poctivě uvádějí zdroje.
Každý má wiki
Jeden z hlavních principů „wiki“ vynalezl Howard Cunningham již v roce 1995. Popsal tehdy, jakým způsobem mohou fungovat velké informační portály, na které budou uživatelé přidávat svoje vědomosti a znalosti. Stal se jedním z dnes trochu zapomenutých hrdinů moderního internetu.
Svou vlastní wiki totiž v současnosti mají mnohé firmy, školy, televizní seriály či počítačové hry. Často k tomu využívají komerční systém Fandom (dříve známý jako Wikia). Ten přitom neprovozuje nikdo jiný než zakladatel Wikipedie Jimmy Wales.
Česká online encyklopedie
Česká verze online encyklopedie Wikipedie vznikla v květnu roku 2002 a dnes je s necelým půlmilionem článků 27. největší jazykovou mutací. Denně jsou na ní vyhledány více než 2 miliony slovníkových hesel, a tak lze s jistotou říct, že Wikipedie patří mezi vůbec nejčastěji používané informační zdroje pro česky hovořící čtenáře.
Při přepočtu celkového množství hesel na množství lidí ovládajících konkrétní jazyk se česká Wikipedie řadí mezi ty vůbec nejobsáhlejší. Registrovaných uživatelů má celkem 522 tisíc, z toho 129 tisíc lidí přispělo do encyklopedie alespoň jedním článkem či jeho úpravou.
Světový jazyk č. 1
Na internetu dnes najdeme více než 300 jazykových mutací Wikipedie, jejich počet se navíc neustále mění. Počet článků neboli slovníkových hesel ve všech jazycích dohromady přesahuje neuvěřitelných 55 milionů. Z toho je přibližně 6,2 milionu v angličtině, která je zároveň zdaleka nejpoužívanější řečí na Wikipedii.
Přestože podíl anglických článků činí jen něco málo přes desetinu, z celkového počtu zobrazených stránek na Wikipedii jich je polovina právě v angličtině. Ukazuje se tak, že uživatelé z celého světa využívají angličtinu ke hledání informací o věcech, o nichž není dostatek ověřených informací v jejich vlastní Wikipedii. Ale i to se postupně mění a význam místních jazyků roste.
Netradiční Wikipedie
Internetová encyklopedie existuje v celé řadě světových jazyků a řečí, kterými dnes mluví lidé v jednotlivých zemích napříč kontinenty. Kromě toho ale najdeme verze v jazycích, kterými hovoří jen několik vědců, malé kmeny v Africe či skupiny původních obyvatel Severní Ameriky.
Třeba Wikipedie v ndonštině byla nedávno zrušena – přestože tímto dialektem mluví skoro milion obyvatel Namibie a Angoly. Jejich Wikipedie měla pouhých 8 článků. Kríština, mluva sta tisíc domorodých obyvatel Kanady, má hesel už 150. A Wikipedie ve staroslověnštině, jazyku, který k nám přinesli věrozvěsti Cyril a Metoděj, dokonce více než 750!
