Všichni se shodneme na tom, že dům se skládá ze zdí, stropů a místností, které slouží určitým účelům. Většina domů je nezajímavých, střídají majitele a dříve či později je někdo zbourá či úplně přestaví. A pak jsou domy, do jejichž podoby se podepisují nejen architekti, ale jednotliví obyvatelé. Stávají se kronikou času, jmen a osudů. Zlínská Zikmundova vila, ve které strávil většinu svého života cestovatel Miroslav Zikmund, je toho skvělým příkladem.
Vila ve Zlíně
„Nechť tento dům skýtá svým obyvatelům štěstí v práci pro blahobyt lidu, pro rozvoj zlínského kraje a československé republiky.“ To popřál svému bydlišti postavenému roku 1934 první zlínský okresní hejtman a vládní rada Josef Januštík.
Funkcionalistická vila, kterou pro něj postavil Baťův podpůrný fond, mu skutečně poskytla příjemné zázemí. Později vilu vlastnil režisér a Januštíkův nevlastní syn Elmar Klos, který roku 1965 získal Oscara za film Obchod na korze. To ale bylo již v dobách, kdy ve vile bydlel Miroslav Zikmund.
Zikmund a Hanzelka
Mladí komerční inženýři Zikmund a Hanzelka se vrátili roku 1950 z velké cesty přes Afriku v autě Tatra 87. Ve zlínských filmových ateliérech zpracovávali filmy natočené během cesty. Ve městě kvůli tomu byli tak často, že se rozhodli vyměnit pokoje hotelu Moskva za vlastní vily. Peníze na to měli – z honorářů za knižní cestopisy získali nemalý kapitál. Januštíkovu vilu koupil Zikmund, na pozemku vedle si dům nechal postavit Hanzelka.
Na pozorovatelně
Zikmund strávil ve vile téměř 70 let svého zatím 102 letého života. Hned roku 1953 nechal architekta Zdeňka Plesníka vilu architektonicky upravit. Hlavním prostorem se stal obývací pokoj, který vystupuje z domu jako kapitánský můstek nad svažitou zahradou a s výhledem na Zlín.
Právě zde se odehrávala velká část historie Československa 20. století. Za světoběžníkem Zikmundem chodili na návštěvy a diskuze politici i umělci, ke kterým se počítal například prezident Antonín Zápotocký, spisovatel Ludvík Vaculík nebo pozdější prezident Václav Havel.
Knihovna jako na zámku
Jejich knihy jsou – často s osobním věnováním – k vidění v navazující knihovně. Celkový knihový fond má kolem 11 000 svazků, seřazené jsou podle desetinného třídění a Miroslav Zikmund tak dokázal rychle najít jakoukoliv knihu. Knihovna jako taková ukazuje prozíravost majitele domu. Jeho požadavky byly, aby knihovna byla bez skla, které by bránilo čtení hřbetů a přístupu, aby se výška jednotlivých polic dala lehce upravovat a nakonec, aby knihovna byla do budoucna rozšiřitelná.
Trvanlivý nábytek
Nábytkový návrhář a kamarád architekta Plesníka Miroslav Navrátil (mimo jiné navrhnul laminátové sedačky do tramvají T3) vyšel Zikmundovi vstříc. Jeho knihovna je do dneška vítězstvím „makera“ nad hmotou dřeva a tíhou knih.
Navrátil pracoval s odpadovým dřevem a dýhou, kterou uměl zručně ohýbat, a tak kromě knihovny vznikl další nábytek a originální lampy, které jsou i po 70 letech stále funkční. Přízemní prostory, kde se knihovna a obývák nachází, jsou společenské, říkal Miroslav Zikmund. A dodával, že soukromé jsou v prvním patře.
750
V Zikmundově pracovně
Středobodem života slavného cestovatele v prvním patře byla pracovna. Nikdy do ní nepouštěl někoho jiného. Dominantou velké místnosti je centrální pracovní plocha poskládaná ze stolu a odkladových skříněk, které z většiny stran obklopují knihovny s dalšími svazky. Na velké otočné mapě světa jsou špendlíky vyznačené jednotlivé cesty dvojice Zikmund a Hanzelka i samostatné Zikmundovy výlety ke konci století. Toho století, jehož velkou část Miroslav Zikmund prožil právě v této pracovně.
Opuštěný dům
Když procházíme jednotlivými pokoji, máme neodbytný pocit, že jsme na návštěvě. Že každou chvílí otevře dveře Miroslav Zikmund a povypráví o artefaktech z cest, které jsou umístěné všude kolem nás. Jenže pan Zikmund, byť má ve vile stále trvalé bydliště, žije nyní na druhé straně města. Vilu posledních 5 let postupně opouštěl, až ji v loňském roce definitivně prodal podnikateli Čestmíru Vančurovi. Ten založil Nadační fond Zikmundova vila, který ve vile sídlí.
Budoucnost patří bádání
Vančura a jeho lidé mají jasné plány: Revitalizovat zahradu a opravit stavbu tam, kde jí zub času nahlodal. V suterénu vznikne návštěvnické centrum a výstavní prostor, ve vyšších patrech by měl zůstat současný domácí vzhled zachován. M
iroslav Zikmund si přeje, aby se v domě tvořilo a pracovalo, aby se v něm scházeli osobnosti a výzkumníci a v podobném duchu, jako to napsal doktor Januštík, aby aktivita ve vile rozvíjela kraj a zemi. Vrchní patra tedy zůstanou určena pro odbornou veřejnost a pro exkurze s průvodcem. Zikmundova vila tak bude žít dál.
Hanzelkova vila
Nad Zikmundovou vilou stojí vila cestovatele Jiřího Hazelky. Na začátku 50. let minulého století ji postavil architekt Zdeněk Plesník a Hanzelka si nechal do jedné z nově vzniklých částí nainstalovat varhany. Už roku 1958 ale Zlín, během komunistického režimu přejmenovaný na Gottwaldov, opustil a přestěhoval se do Prahy. Vilu věnoval společně s Miroslavem Zikmundem státu za účelem zřízení mateřské školky. Dnes zde sídlí rehabilitační stacionář města Zlín.
