Historická budova Národního muzea na Václavském náměstí v Praze nás nepřestává překvapovat. Když jsme připravovali reportáž o expozici Okna do pravěku, kterou jste si mohli přečíst v ABC 2/2022 (nebo ji najdete níže), řeč přišla i na mnohé moderní technologie. Ty jsou pro muzeum, které chce být atraktivní pro návštěvníky z Česka i ze zahraničí, naprosto nepostradatelné. Ábíčko se proto vrátilo na místo činu a navštívilo zázemí muzea, do kterého oko běžného zájemce nemá šanci nahlédnout.
Centrální režie Národního muzea
Průvodcem se nám stal ředitel Odboru digitalizace a informačních systémů Martin Souček. Vysvětlil nám, že v historické budově je 250 audiovizuálních zastávek, tzv. digital signage. Mají různou podobu, nejčastěji jde o dotykové televize, některé místnosti ozvláštňují i velkoformátové projekce. Všechny se na dálku řídí z AV režie. Odtud je vysílán signál do obrazovek skrze zařízení od společnosti Crestron.
V režii se vybere obsah, ten se následně v datacentru zakóduje, po síťovém kabelu putuje na určené místo v budově muzea, tam se rozkóduje a zobrazí. Kvůli tomu je v nejstarším objektu Národního muzea položeno celkem 1 300 kilometrů kabelů! Vyplatí se to ale víc, než kdyby u každé televize byl počítač, který by se mohl rozbít a veškeré aktualizace přehrávaných videí by se musely dělat ručně na 250 zastaveních.
Nejen v Praze
Přestože nejznámější budovou Národního muzea je ta na Václavském náměstí, celkem muzeum provozuje 16 objektů přístupných veřejnosti a další zhruba desítku depozitářů a uzavřených pracovišť.
Naprostou nutností je tak superrychlé připojení 10 Gb/s do páteřní sítě CESNET, určené pro vědecké a vzdělávací instituce. Martin Souček připomíná, že Národní muzeum byla vůbec první organizace z oblasti kultury, která se k CESNETu připojila. Wi-Fi konektivitu pro návštěvníky zprostředkovává 200 přípojných bodů, z nichž každý pojme až 50 zařízení.
Ani myš nepronikne
O bezpečnost v muzeu se stará systém pro řízení a automatizaci budov Desigo od firmy Siemens. Navštěvujeme security centrum, které je velmi dobře ukryto. Zaměstnanci muzea tu nepřetržitě kontrolují 597 kamer, senzory otevření oken, vzduchotechniku či čidla, která by oznámila požár nebo přítomnost nebezpečných plynů v budově.
V opravdovém ohrožení se muzeum ocitá málokdy, ujišťují nás všichni přítomní. Nejčastější událostí, kterou musí zaměstnanci řešit, je to, že někdo v muzeu postrádá svoje děti. Není se čemu divit, na cestě za novými vědomostmi člověk občas úplně ztratí pojem o místě a čase.
Dobré ráno, muzeum!
Provoz muzea je do velké míry automatizovaný a řídí se na základě takzvaných scénářů. S příchodem zaměstnanců úklidu se po páté hodině ranní odemknou dveře a rozsvítí lustry. Později se přidají i světla ve vitrínách či lištové reflektory, dotykové obrazovky, projektory nebo okenní rolety zajišťující stálé podmínky.
Systém počítá i se zvýšeným množstvím návštěvníků třeba o víkendu, kdy se adekvátně zvýší hlasitost výkladu z reproduktorů. Poslední slovo má však vždy člověk – operátor řídicího centra. Privátní noční prohlídka muzea tak nemusí být úplnou utopií.
Aplikace pro muzeum
Národní muzeum v kapse – to je jméno nové aplikace pro Android a iOS, kterou nám představili Adam Cironis a Kristýna Zikmundová z Národního muzea. Aplikace je báječným pomocníkem při pronikání do tajů muzea. Zpřístupňuje totiž jak nákup vstupenek, tak navigaci po vnitřku budovy na bázi triangulace nebo hlasové průvodce po nejzajímavějších expozicích.
Plejtvák jako živý
Největší chloubou je ale oživlý plejtvák myšok v rozšířené realitě, který se na displeji telefonu objeví přímo po namíření na obří kostru v jedné z expozic. Fantastické je to i kvůli tomu, že aplikace nepoužívá pevné referenční body (tzv. markery) k zachycení vaší pozice a vykreslení plejtváka, ale pracuje s virtuálním prostorem přímo v rámci vašeho telefonu. Do budoucna by se v muzeu mohly objevit další podobné oživlé exponáty, od dinosaurů až po majestátní kočár v nové expozici zvané Dějiny.
Tunel plný zážitků
Národní muzeum se nachází ve dvou blízkých budovách. V historické budově najdete stálé expozice a tradiční sbírky předmětů, do nové budovy pak můžete zajít na nejrůznější výstavy. Nejlepší je projít několik desítek metrů dlouhým podzemním tunelem, který budovy spojuje. Doslova a do písmene je prošpikovaný moderními technologiemi a originálním způsobem dotváří atmosféru muzea a setkání „starého s novým“.
Historie Václavského náměstí
Na pravé i levé straně tunelu se odehrává přibližně 20minutová projekce. Rozhodně byste se na ni měli podívat. Uvidíte, jak se dějiny řítily skrz místo, které dnes nazýváme Václavském náměstí. Trochu poeticky se začíná před 456 miliony lety letícím meteoritem a vznikem života, ale již brzy se dostanete k sledování rozmachu města až do současnosti.
A nádavkem se ještě můžete podívat na události, které lomcovaly Václavským náměstím 20. století. Jde o Sametovou revoluci roku 1989 nebo zrod československé republiky roku 1918, invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 a tak podobně.
Jak to udělali?
Při pohledu na 60 metrů dlouhou oboustrannou projekci vás asi napadne, že tohle nebylo jednoduché. A máte pravdu. Serverovna ovládající tunel se nachází na jeho začátku (na straně historické budovy) a uvnitř je 19 počítačů, které společnými silami vysílají audiovizuální signál do 38 laserových projektorů.
Každou sekundu zpracují počítače 330 gigabajtů dat! Jeden počítač ovládá dva projektory a hlídá, aby nedocházelo k nesprávnému překrytí dvou projekcí. Celkové rozlišení jedné strany tunelu je tak 1200 na 60 000 pixelů (pro srovnání, HD rozlišení je 1920 na 1080). To z tunelu dělá třetí největší spojitou projekci na celém světě!
