O zajímavých mrakodrapech píšeme v ábíčku často a rádi, protože výška lidi odjakživa fascinuje a technologické inovace moderních budov stojí za důkladné prozkoumání. Ovšem zemědrapy, to je úplně jiný příběh.
Je dost možné, že toto slovo čtete úplně poprvé. Spisovná čeština jej totiž nezná, jde o novotvar, který časopisy o architektuře a stavitelství začaly používat teprve nedávno. Vychází z překladu anglického slova landscraper. Zatímco skyscraper překládáme jako mrakodrap, landscraper se nesnaží šplhat do nebe (sky), ale po zemi (land).
Přínosy i rizika zemědrapů
Proč je výhodné položit mrakodrap „na bok“? Důvodů je hned několik. Tím prvním je levnější výstavba a údržba, protože věže jako Burdž Chalífa stojí desítky miliard korun a je velmi náročné se o ně starat. Tím druhým je, že zemědrapy mají mnohem menší dopad na celkové panorama města, ze kterého tolik nevyčnívají. Odborníci však varují před zabíráním velkého množství půdy, která by místo zemědrapům mohla sloužit třeba jako městské parky nebo políčka se zeleninou.
Alain Robert vyšplhal na nejvyšší budovu světa Burdž Chalífa v Dubaji • Zdroj: youtube.com
Tři nová města
Dosud nejambicióznější projekt podobného typu představil nedávno korunní princ Saudské Arábie. Jde o celý region zvaný NEOM, jenž sestává celkem ze tří oddělených měst s názvy Oxagon, Trojena a The Line.
Oxagon je částečně plovoucím technologickým centrem u břehů Rudého moře, Trojena horskou přehradou s prvním venkovním lyžařským letoviskem v Saudské Arábii v nadmořské výšce 2600 metrů. Nejzajímavější je ale zemědrap The Line, který má mít naprosto neuvěřitelnou délku 170 kilometrů a protínat tři různé biomy od mořského pobřeží přes poušť až po vysoké hory na východě země.
Převrácený mrakodrap The Line
Tento převrácený mrakodrap - zemědrap je ve skutečnosti spojením mnoha staveb, přičemž zásadní je dvojice rovnoběžných budov vzdálených 200 metrů od sebe a vysokých až 500 metrů. Mezi nimi vznikne úplně vše, co je k životu potřeba – od hydroponických farem přes obchody, sportoviště, parky nebo vodní nádrže. Město se má také stát rozcestníkem cestovního ruchu v zemi i celém regionu. Tvůrci zdůrazňují, že zhruba polovina obyvatel světa se do The Line může dostat letadlem za méně než 4 hodiny.
Opravdu natěsno
V The Line se má v budoucnu zabydlet těžko představitelných 9 milionů obyvatel, a to na ploše pouhých 34 čtverečních kilometrů. Pro porovnání, hlavní město České republiky Praha má rozlohu 496 kilometrů čtverečních a necelých 1,3 milionu obyvatel. Předpokládaná hustota zalidnění v The Line je tedy přesně 100x větší! Bydlíte-li v Praze nebo jiném velkém městě, zkuste si jen na moment představit, jak by to vypadalo, kdyby ve vašem okolí žilo stokrát více lidí.
Život na pětníku
Architekti města slibují, že jeho provoz bude 100% realizován z obnovitelných zdrojů energie, pitná voda bude získávána odsolováním. Lokalita je navíc kvůli stabilnímu klimatu ideální pro pěstování mnoha plodin. Výhodou konceptu má být to, že do práce, obchodů i za zábavou to nemají mít obyvatelé dále než 5 minut pěší cesty. A pokud by přeci jen chtěli vyrazit na delší výlet po svém domovském městě, pomůže jim rychlovlak, který 170 kilometrů dlouhou trasu urazí za pouhých 20 minut. Počítá se ale i s postupným rozrůstáním města do šířky, zejména v podobě parků a zemědělských zařízení.
Už za pár let
Celý koncept regionu NEOM a města The Line si mohou zvědavci prohlédnout v rámci velké putovní výstavy. Ta navštívila hlavní město Rijád i technologické centrum Džidda a nyní cestuje po jednotlivých regionech Saudské Arábie. Zájem je obrovský, hodinových komentovaných prohlídek se koná i 50 denně. NEOM je součástí saudské „Vize 2030“, což je celonárodní projekt vedoucí ke snížení závislosti země na těžbě ropy a přechodu na moderní ekonomiku orientovanou na služby.
Google naležato
Jedenáctipatrový komplex technologické společnosti Google, který je těsně před dokončením poblíž největšího londýnského nádraží King’s Cross, patří mezi nejvýznamnější představitele zemědrapů. Bude totiž dlouhý několik uličních bloků a stane se pracovištěm pro téměř 7000 zaměstnanců. Jde o vůbec první vlastní budovu společnosti Google mimo USA, dosud si totiž firma pro své lokální pobočky pronajímala kanceláře v cizích nemovitostech.
Zajímavostí jsou obří terasovité zahrady na střeše, naopak přízemí má sloužit výhradně jako obchodní a kulturní centrum pro místní obyvatele. Za návrhem stojí Bjarke Ingels, dánský architekt, který nedávno vyhrál soutěž na budovu Vltavské filharmonie (ABC 14/2022).
Jablko nebo donut?
Že zemědrapy nemusí mít jen tradiční kvádrovitý tvar, dokazuje dokončená budova nového ředitelství společnosti Apple v kalifornském městečku Cupertino. Pracoviště pro 12 000 zaměstnanců je navržené ve stylu neofuturismu, architektem byl známý Norman Foster.
Firma se chlubí tím, že celkem 80 % pozemku je pokryto zelení. V jejím okolí výrazně vzrostly ceny nemovitostí a budova podpořila i místní turismus, protože její součástí je velké muzeum a návštěvnické centrum. Kritici však upozorňují na to, že tento zemědrap vypadá trochu jako vesmírná loď nebo sladká svačina v podobě donutu.
Rovnou pod zem
Ještě trochu dál chtěla s konceptem zemědrapů zajít architektonická kancelář BNKR Arquitectura, která připravila projekt přestavby náměstí Plaza de la Constitución v Mexico City. „Mrakodrap“ zvaný Earthscraper zde totiž nechtěla položit, ale rovnou zabudovat kompletně pod zem. Podle návrhu měla mít budova celkem 65 pater, přičemž to nejvyšší by tvořilo prosklenou plochu náměstí.
Předpokládaná hloubka 300 metrů však narazila na nestabilní seismické podmínky v oblasti, kterou sužují častá zemětřesení. Nikdo totiž přesně neví, co by se s takovým podzemním zemědrapem v případě silnějších otřesů stalo.
