Když se řecký potápěč Elias Stadiatis v roce 1900 vydal na sběr mořských hub, neměl nejmenší tušení, že asi 45 metrů pod hladinou najde na dně „mrtvoly koní a lidí,“ které ho vystraší tak, že se okamžitě nechá vytáhnout na hladinu. Šlo o sochy ze zhruba 2000 let starého vraku římské lodi.
První výpravy podmořských archeologů objevily na místě tajemný mechanismus zvaný Antikythéra. Jeho části dnes mohou obdivovat návštěvníci Národního archeologického muzea v Athénách. Vědci se domnívají, že jde o vůbec první „počítač“ v lidských dějinách, přestože podobnost s dnešními elektronickými počítači byste hledali marně.
Záhadný mechanismus z Antikythéry
Blízký ostrov dal název celému nálezu, a tak o něm dnes hovoříme jako o Antikythéře nebo mechanismu z Antikythéry. Přibližně 55 metrů dlouhá loď, na níž byl přepravován, se už v podstatě kompletně rozložila v hlubinách Egejského moře.
Archeologové z ní kromě tajemného počítače vylovili desítky mramorových a bronzových soch nebo třeba letos bustu poloboha Herkula. Výzkumníci se domnívají, že loď patřící římským obchodníkům převážela řecké artefakty určené k prodeji movitým sběratelům umění.
Ztížené podmínky
Potápěčům, kteří k vraku vydávají každý rok, komplikuje práci to, že celé naleziště je zavaleno velkými kameny z několika zemětřesení. S pomocí speciální techniky tak musí nejprve nadzvednout nezajímavé balvany, aby se dostali k artefaktům.
Předmětem pátrání není nic jiného než zbývající části antického mechanismu. Potápěči totiž v roce 1901 vylovili jen necelou polovinu, a navíc do žádné mapy neoznačili místo, kde ji našli. Lorenz Baumer, jeden z lídrů letošní expedice, žertoval, že se může stát, že najdou 10 dalších počítačů.
Vesmír v malé skříňce
Jak přesně antický přístroj z Antikythéry fungoval? To je stále do jisté míry zahaleno tajemstvím. Vědci zdůrazňují, že mluvíme o počítači v té nejryzejší podobě, analogovém mechanismu určeném k počítání. Tedy vlastně jakési antické kalkulačce.
Na té z Antikythéry astronomové zaznamenávali polohy Země, Slunce či Měsíce pomocí soustavy 37 ozubených převodů. Mechanismus ukazoval mimo jiné znamení zvěrokruhu, datum nebo měsíční cyklus a do jisté míry svým vzhledem připomínal třeba Pražský orloj.
A přece se točí
V roce 2002 britský vědec Michael Wright zjistil, že jeden z převodů měl pravděpodobně fixní pozici uvnitř mechanismu a představoval tak jeho středobod. Jenže protože Antikythéra vznikla přibližně 1600 let před narozením Mikuláše Koperníka, je bodem, kolem kterého se vše točí, velmi pravděpodobně planeta Země.
O záhadném mechanismu, který uměl sledovat polohy pěti známých planet či Slunce, hovoří ve svých spisech římský historik Cicero, a jeho autorství připisuje samotnému Archimédovi. Je tedy dost možné, že je Antikythéra právě tím mechanismem, o kterém Cicero mluví, nebo jeho důmyslnou kopií.
V jedné rovině
Vědci jsou přesvědčeni o tom, že nejdůležitější funkcí mechanismu z Antikythéry bylo zobrazování aktuální pozice v astronomickém cyklu zvaném Saros. Chaldejci – hvězdáři působící v 7. století před našim letopočtem v Babylonii – přišli na to, že vzájemná pozice Slunce, Země a Měsíce je v podstatě shodná jednou za 18 let, 11 dní, 7 hodin a 43 minut. K tomuto okamžiku pak vztahovali veškeré další astronomické výpočty.
Znamení od bohů
V návaznosti na letošní ponory přišli vědci s naprosto zásadním objevem. Věří totiž, že našli prvopočátek měření, bod nula v cyklu, klíčový pro další určení přesnosti celého zařízení. Počáteční bod měl podle rýhy objevené na mechanismu a dat získaných od NASA připadat na 22. prosinec roku 178 před našim letopočtem.
Nešlo přitom o ledajaký den: Měsíc byl v novu a zároveň v nejvzdálenějším bodě od Země. Slunce vstoupilo do znamení Kozoroha, nastal zimní slunovrat, a ve Středomoří bylo možné pozorovat specifické prstencové zatmění Slunce. Na obloze se tak utvořila ohnivá kružnice, což nejspíš tehdejší zbožnou populaci Řecka i Říma velmi zaujalo.
Neshody mezi vědci
„Je to mimořádně specifické, unikátní datum. Odehrálo se příliš mnoho astronomických událostí v jeden den, aby šlo o náhodu,“ popsal Aristeidis Voulgaris z kulturního centra v řecké Soluni. Alexander Jones z Newyorské univerzity má na celou věc jiný názor: „Máme dostatek informací na to, abychom uměli říct, že měření začalo již létě roku 204 před naším letopočtem.“
Voulgaris ale s jeho výpočtem nesouhlasí. Prý totiž nevysvětluje to, s jakou péčí je na mechanismu vyobrazen vstup Slunce do znamení Kozoroha. Abychom výzkumníky uměli definitivně rozsoudit, bude pravděpodobně nutné objevit další kusy tajemného mechanismu z Antikythéry.
Antikythéra: Tajemství mechanismu odhaleno?
Jak číst řecký orloj
