Pokud doma najdete v šuplíku tlačítkový telefon z konce devadesátých let či ze začátku nového tisíciletí, napravo od číslice nula spatříte známý znak #. Přemýšlíte, k čemu vaši rodiče potřebovali hashtag, když před čtvrt stoletím neexistoval Instagram, Twitter nebo TikTok? A kdy se znaku, dlouho označovanému jako „křížek“, začalo nově říkat „hashtag“? Máme pro vás odpovědi!
#HistorickýOheň: Jak vznikl hashtag?
U zrození hashtagu, od kterého internetoví historici počítají aktuální výročí, stály lesní požáry poblíž San Diega v roce 2007. Svým rozsahem byly nevídané – shořelo přes 6 000 čtverečních kilometrů země (asi 1/12 rozlohy České republiky), zahynulo nejméně 17 lidí, zničeny byly tisíce domovů a zraněny stovky lidí. Zároveň šlo o jednu z prvních podobných pohrom, které se staly po zprovoznění sociální sítě Twitter v červenci roku 2006 a jejím postupném rozšíření mezi větší počet uživatelů.
#SuperNápad: Kdo to vymyslel?
Za vynálezce hashtagu je považován blogger Chris Messina, který napsal na svůj účet následující zprávu: „Co byste řekli na to, že bychom používali # pro seskupování (témat)?“ Vedení Twitteru si jeho návrhu všimlo, ale nijak na něj nereagovalo a na hashtagy by se málem zapomnělo, nebýt zmiňovaných požárů. Jeden z Messinových kamarádů totiž sdílel mnoho aktuálních a zajímavých zpráv o přírodním živlu, bylo je však těžké spolehlivě filtrovat. Messina si vzpomněl na svůj nápad a doporučil kamarádovi, aby ke všem tweetům, které se týkají požáru, přidal #SanDiegoFire.
#JakoNaDiscordu: Nepůvodní nápad
Mezi sledujícími se myšlenka rychle ujala a užitečné informace začali pod stejným hashtagem sdílet i další uživatelé. Sluší se dodat, že Messinův nápad přitom není úplně původní. Znak # se pro označování jednotlivých kanálů, určených různorodým tématům, používal už od konce 80. let 20. století v rámci chatovacího protokolu IRC (Internet Relay Chat – předchůdce Discordu). Stejně jako mnoho dalších objevitelů tak není Messina „vynálezcem“ v tom pravém slova smyslu jako spíše někým, kdo vzal existující věc a dokázal ji použít novým a originálním způsobem.
#ZmáčkněteKřížek: Kotva na webu
Pomohlo i to, že tehdejší uživatelé znak # alias křížek dobře znali. Na tlačítkových telefonech se začal objevovat před 30 lety na základě doporučení Mezinárodní telekomunikační unie, pomocí vytočení konkrétního čísla a # se daly zobrazit například aktuální zprávy nebo dobít kredit. Znak # se využíval i pro poznámky ve zdrojovém kódu či takzvané kotvy ve webových adresách. Před vynálezem počítačů jej znali například účetní, na psacích strojích se nacházel již od roku 1886.
#MilujemeMourrisona: hashtag Ábíčko!
Přestože slovo „hashtag“ označuje správně funkci, a nikoliv samotný znak, stalo se obojí téměř synonymem. V průběhu posledních let se začaly hashtagy používat dalšími způsoby, třeba jako označení ironie nebo sarkasmu. Možnost třídit jednotlivé příspěvky a zobrazit si ty, které se týkají konkrétního místa, osoby, události či tématu, však zdaleka převládá. Až se tedy budete příště fotit na Instagram se svým oblíbeným časopisem, nezapomeňte na #Ábíčko!
Zavináč @, nejlepší přítel hashtagu
Druhým znakem, který díky masovému rozšíření internetu zažil velký boom, je @ alias zavináč. Neobejde se bez něj žádná e-mailová adresa, v posledních letech označuje i účty na sociálních sítích, jako je @abicko_cz na TikToku i Instagramu. Zavináči se v Česku říká podle pochoutky ze zavinutých ryb a právě zatočený tvar nechal vzniknout mnoho zajímavých pojmenování tohoto znaku po celém světě. V různých jazycích se tak znaku @ řekne například opičí ocásek, štrúdl, šnek nebo sloní chobot.
