Říká se, že letecká doprava udělala svět menším. Během několika hodin se můžete dostat na druhý konec světa. Internet udělal planetu ještě mnohem menší. Online můžete sledovat letecký provoz, dívat na živé záběry z centra Paříže, zjistit, jaká loď zrovna pluje úžinou Bospor v Istanbulu nebo která družice letí nad vaší hlavou.
Kolik lidí žije na Zemi?
Počet lidí na naší planetě nedávno přesáhl 8 miliard a stále stoupá. V roce 1974 žila na Zemi polovina současného počtu – tedy 4 miliardy, hranice šesti miliard byla překročena v roce 1999 a sedmi v roce 2011. Podle odhadů má hranice devíti miliard padnout v roce 2037.
Na stránce Worldometers.info najdete aktuální počet lidí na Zemi, ale také počet lidí, kteří se dnes a v letošním roce narodili (births) a zemřeli (deaths). Přestože počítadlo běží v reálném čase, jde samozřejmě jen o odhad založený na statistikách Organizace spojených národů (OSN). Pokud bychom mohli okamžitě sečíst všechny lidi na Zemi, dospěli bychom k odlišnému číslu.
Počasí a webkamery
Windy.com od zakladatele Seznamu Iva Lukačoviče toho umí opravdu hodně. Okamžitě se dozvíte, jaké je nebo bude počasí na takřka jakémkoliv místě na světě. Stačí vybrat požadovanou funkci a kliknout do mapy. Nechybí směr větru, teploty, kvalita ovzduší nebo meteoradar, který ukazuje, kde prší a kam srážky směřují.
Můžete také kliknout na název města a nechat si vyjet předpověď. Přímo v mapě jsou rovněž odkazy na webkamery. Windy má aplikaci pro mobilní telefony a vyzkoušet si můžete i velmi podobnou konkurenční aplikaci Ventusky.com.
Zemětřesení online
O zemětřesení se většinou dozvíme jednou za rok nebo za několik let, když napáchá větší škody. Naše planeta se ve skutečnosti otřásá neustále, i když řada zemětřesení není cítit nebo k otřesům dojde daleko od obydlených oblastí. Na stránce Earthquake.usgs.gov najdete přehled zemětřesení za poslední den. Lze je seřadit podle času i síly.
V přehledu je magnituda (Richterovy škály) a na mapě pozice zemětřesení, čas a hloubka (depth). V zimě musíte přičíst k času hodinu, v době platnosti letního času dvě. Červené čáry jsou tektonické zlomy, u kterých jsou zemětřesení nejčastější. Podobnou interaktivní mapu i s vulkány najdete tady.
Jak sledovat letecký provoz?
Na palubě každého většího letadla je tzv. odpovídač. Jedná se o krabičku, která vysílá spoustu informací o letadle pro řízení letového provozu. Pokud si pořídíte přijímač, můžete tyto údaje sledovat i vy. Není to ale potřeba. Existují weby, které shromažďují data od nadšenců a dávají je online na jedno místo.
Nejznámější je určitě Flightradar.com. Rozhodně doporučujeme vyzkoušet. Možná se budete divit, jaké letecké koridory vedou přímo nad vaší hlavou! Po kliknutí na konkrétní letadlo se objeví jeho dráha, typ, fotografie, provozovatel, místo odletu, místo přistání, jak dlouho už letí, kolik mu zbývá a také údaj o výšce.
V aplikaci můžete také vyhledávat konkrétní let nebo letadlo (uvedeno u REGISTRATION). Pokud poletíte třeba na dovolenou, můžete se podívat, kde bylo letadlo nasazeno předtím. Možná vás překvapí, jak často je ve vzduchu.
Lodní provoz na internetu
Kromě aplikace pro sledování letadel existuje samozřejmě také aplikace pro sledování lodí. Na českých řekách ji moc nevyužijete, ale pokud budete na dovolené u moře, může se hodit. Co by za takovou aplikaci dal Robinson Crusoe! Jednou z možností je MarineTraffic.com. Některé funkce jsou placené, ale i bezplatná verze nám poskytne hodně informací.
Hned první pohled nám odhalí, že lodní provoz je podobně hustý jako ten letecký. Ale je barevnější. Jednotlivé typy lodí si můžete filtrovat (na stránce vlevo nahoře ikonka trychtýře). Aplikace obsahuje také databázi přístavů (Ports) a majáků (Lighthouses).
Pokud kliknete na konkrétní loď, najdete podobné informace jako u letadel. Nechybí fotografie lodě, pod jakou vlajkou pluje, odkud a kam pluje (uváděno ve formě zkratky, ale po najetí myší na zkratku se objeví celý název), trasa lodi a její rychlost v uzlech. 1 uzel = 1,852 kilometrů za hodinu.
Elektřina a světová energetická síť
O energiích se teď hodně mluví. Podívejte se na světovou energetickou síť. Stránka ElectricityMaps.com nabízí spoustu informací. Nejzajímavější jsou zdroje energie a kam země vyváží nebo odkud dováží elektřinu. Stačí kliknout na daný stát. Vlevo dole se pak můžete podívat na údaje z posledních 24 hodin, 30 dnů, 1 roku nebo 5 let. Nechybí ani informace o obnovitelných zdrojích a emisích.
Provoz na oběžné dráze
Podle Evropské kosmické agentury bylo zatím vypuštěno 14 450 družic, z toho 9 610 zůstává na oběžné dráze. Provoz nad našimi hlavami postupně roste a houstne. Družice odráží sluneční záření, takže je můžeme vidět pouhým okem na noční obloze, pokud je jasno.
Nejjasnější je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), kterou opravdu nepřehlédnete. Nejlepší je stránka pro předpověď přeletů družic je Heavens-Above.com. K dispozici je také mobilní aplikace pro Android, která vám ukáže i družice v reálném čase.
K Zemi hleď
Experiment od NASA a firmy IBM je lehce sledovatelný. Na adrese video.ibm.com/channel/iss-hdev-payload najdete živé záběry Země z oběžné dráhy. Kamera je umístěna na vnější straně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ve výšce 420 kilometrů. Pokud přenos zrovna nefunguje, je ISS nad noční stranou naší planety nebo NASA potřebuje využít datovou linku jinak.
Na stránce spotthestation.nasa.gov/tracking_map.cfm najdete, kde se ISS na oběžné dráze zrovna nachází. Žlutá čára ukazuje, kde byla stanice při minulém oběhu (–1,5 hodiny) a bílá, kde bude při příštím (za 1,5 hodiny).
Asteroidy
Okolo Země neustále prolétají menší či větší meteoroidy a asteroidy. O některých se ani nedozvíme, jiné nám vykouzlí krásnou podívanou na noční obloze. Velkou část z nich už známe, a tak můžeme jejich pohyb sledovat. Jízdní řád asteroidů najdete na webu laboratoří JPL při NASA na adrese cneos.jpl.nasa.gov/ca.
V tabulce je spousta čísel a údajů. Důležitých je několik: Název asteroidu (Object), datum a čas nejbližšího přiblížení (Close-Approach date), nejmenší vzdálenost od Země (CA distance minimum) a velikost (minimum). Vzdálenost je v astronomických jednotkách (AU), ale nad tabulkou je možné přepnout i na kilometry.
Jednotlivé sloupce lze seřadit. Můžeme se tak podívat na nejtěsnější přiblížení v nejbližší době, na přehled největších asteroidů, které nás brzy minou apod.
