Novinky z ABC 4/2022:
Tajemství pod Noční hlídkou
Moderní věda umí odhalit nové skutečnosti i u důvěrně známých předmětů. Nejnověji to potvrdili výzkumníci z francouzské univerzity Paris-Saclay, kteří se zaměřili na Rembrandtovu malbu Noční hlídka z roku 1642. Analýza s využitím rentgenové fluorescence a práškové difrakce umožnila prozkoumat složení různých vrstev obrazu – včetně těch, které se nacházejí pod svrchní malbou.
Vědci detekcí stop vápníku objevili podobu přípravné skicy, na které si Rembrandt načrtl podobu budoucího obrazu. Ve světlých pigmentech malby byla zjištěna přítomnost olovnatých sloučenin, jež zřejmě sloužily k urychlování schnutí v době probíhající malby. Poprvé od Rembrandtových dob tak víme více o detailech procesu malování v 17. století.
Neolitický život plný válek a násilí
Až 10 procent těl neolitických zemědělců neslo stopy zranění po zásahu lidmi vytvořenou zbraní. K této statistice dospěli vědci z Edinburské univerzity na základě studia víc jak 2300 ostatků z rozličných evropských archeologických nalezišť starých 4 000 až 8 000 let.
Zdá se, že rozvoj zemědělství se přinejmenším v Evropě nesl v duchu vzestupu konfliktů a válek mezi různými lidskými skupinami.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
