Obrazce na planině Nazca, která se rozprostírá na ploše asi 500 čtverečních kilometrů v jižní části státu Peru, jsou archeologům známy již od 20. let minulého století. Piloti prvních letadel, kteří tehdy nad oblastí prolétali, si všimli zvláštních útvarů, o kterých si do té doby většina lidí myslela, že jde o pozůstatky starých cest.
Americký historik Paul Kosok se do Peru vydal v roce 1940 a uvědomil si, že jeden z obrazců nápadně připomíná ptáka. Od té doby se výzkumu lokality věnovala řada týmů a postupně mapovala další kilometry planiny. Celá památka byla v roce 1994 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.
S novými objevy pomáhají drony
Archeologové z Univerzity v Jamagatě, kde byl dokonce založen samostatný Institut pro výzkum kultury Nazca, začali v posledních letech využívat moderní technologie, zejména drony. Nyní ohlásili, že se podařilo najít 168 nových obrazců, které vznikly zhruba mezi rokem 100 před naším letopočtem až 300 našeho letopočtu. Často jsou o něco menší než ty, které již byly popsány dříve.
Celkové počítadlo se aktuálně zastavilo na hodnotě 358. Některé sestávají z kamenů naskládaných na sebe (to jsou takzvané pozitivní geoglyfy), mnohem častěji však jde o geoglyfy negativní, které vznikly odstraněním původní vulkanické horniny a obnažením světlejšího vápencového podloží.
Pomůže umělá inteligence?
Variabilita nově nalezených obrazců je obrovská a je důkazem toho, že zdejší starověcí umělci měli velmi blízko k přírodě. Kromě mnoha lidí totiž znázornili například lamy, různé druhy ptáků, kosatky, kočkovité šelmy nebo hady. Již dříve se podařilo najít třeba opice, pavouky nebo psy. A to není všechno. Lze očekávat, že v příštích letech vyroste počet objevených geoglyfů znovu, a to dokonce skokově.
„Pro navazující výzkumnou práci používáme umělou inteligenci, která dokáže sama procházet letecké snímky,“ vysvětluje profesor Masato Sakai. O různých implementacích umělé inteligence, která v současnosti proměňuje mnoho odvětví lidské tvorby, jste si mohli přečíst v ABC 4 a ABC 5/2023.
Rozkazy ze vzduchu
Lidé kultury Nazca nikdy neměli svůj vlastní stát, šlo spíše o sdružení nezávislých kmenů s podobnou kulturou obývající stejnojmennou náhorní plošinu. Obrazce, které vytvořili, není možné ze země pozorovat. Ty největší totiž mají na výšku i více než 300 metrů. Muselo proto být velmi náročné koordinovat jejich tvorbu.
Někteří badatelé se proto domnívají, že tato kultura uměla zkonstruovat jednoduché horkovzdušné balony. Mezi největší propagátory teorie patřil Jim Woodman, který v roce 1974 postavil balon s využitím technologií známých na přelomu letopočtu a krátce se s ním vznesl.
Dnes turisté používají nejčastěji letadla či vrtulníky, peruánská vláda navíc bojuje s vandalstvím a ničením vzácné památky, která má tu nevýhodu, že ji lze poměrně jednoduše rozšlapat.
Podzemní akvadukty Puquios
Zvláštní starověké studny
Obří obrazce rozhodně nejsou tím jediným, co na plošině Nazca stojí za povšimnutí. Skutečně unikátní jsou i podzemní akvadukty zvané Puquios. Ty sloužily k přepravě drahocenné vody na dlouhé vzdálenosti, aniž by docházelo k jejímu vypařování vlivem vysokých teplot, které často v oblasti panují.
Podle archeologů pocházejí nejstarší Puquios přibližně z roku 500 před naším letopočtem a položily základ pro zemědělství v suché nehostinné krajině planiny Nazca. Asi čtyři desítky těchto starověkých útvarů slouží obyvatelům dodnes.
