Výstavou Ondřej Sekora – Známý i neznámý nás provedl její kurátor Tomáš Prokůpek, který se v Moravském zemském muzeu v Brně specializuje na historii československé komiksové tvorby. Toto muzeum spravuje velkou sbírku díla Ondřeje Sekory, takže většinu podkladů pro výstavu zapůjčilo, zbytek pochází z jiných institucí a soukromých sbírek.
Ondřej Sekora: Novinář všeuměl
Ferda Mravenec se poprvé objevil v Lidových novinách v lednu 1933. Jednalo se o obrázkový seriál, tedy jakýsi komiks bez komiksových bublin. Text byl umístěn pod obrázky a měl formu jednoduchých veršovánek.
Autor kreseb Ondřej Sekora byl nejenom kreslířem, ale v Lidových novinách působil především jako novinář. Před stoletím, v roce 1921, kdy Sekora s kariérou začínal, to bývala docela běžná praxe.
Dnešní novinář musí umět nejen napsat článek, ale také udělat fotky a video na sociální sítě. Sto let zpět byla u novináře výhodou schopnost nakreslit si doprovodný obrázek. Takový talent měli například bratři Čapkové, Eduard Bass nebo Karel Poláček, kteří rovněž v té době působili v Lidových novinách. A do této sestavy Sekora dokonale zapadal.
Ferda Mravenec s Pytlíkem
Sekorovou specializací v Lidových novinách byl sport. Lidové noviny tehdy (až do roku 1936) měly hlavní sídlo v Brně. Sekoru během 20. let několikrát vyslaly jako zahraničního dopisovatele do Francie. Na konci desetiletí se přesunul do pražské redakce, zde se podruhé oženil, stal se otcem jediného syna a začal žít usedlejším rodinným životem. A tehdy se začal rodit i Ferda Mravenec.
V prvních příbězích neměl Ferda svůj typický červený šátek s puntíky, ale to se záhy změnilo. Dvojice hrdinů Ferda Mravenec a brouk Pytlík se rychle staly populárními postavičkami u dětí i dospělých.
Období protektorátu
V roce 1936 vyšel Ferda Mravenec poprvé knižně a ze sportovního novináře Sekory se najednou stal známý spisovatel a kreslíř dětské literatury. Příběhy byly ale už od počátku společensky a politicky angažované.
Ve 30. letech Ferda propagoval Československé vojsko, protože tehdy hrozilo našemu státu napadení ze strany nacistického Německa. Toto období vrcholilo v roce 1938, kdy došlo k mobilizaci armády a mnichovské dohodě.
S okupací v roce 1939 se Ferda i autor stáhli do ústraní a nakonec byl v roce 1941 Sekora z Lidových propuštěn, protože jeho manželka byla židovského původu a na celou rodinu okupanti uplatnili své rasistické restrikce. Oba manželé i syn koncem války dokonce skončili v koncentračních táborech.
Ve službách komunismu
Válečné zkušenosti ovlivnily Sekorovo politické smýšlení a stal se velmi přesvědčeným a zapáleným komunistou. Vrátil se k novinařině v deníku Práce, byl redaktorem humoristického časopisu Dikobraz a přispíval i do časopisu Mateřídouška. Ideové přesvědčení se odrazilo i v jeho tvorbě. V kreslených příbězích se například pokrokově smýšlející traktor vzepře kulakovi, který se staví na odpor kolektivizace vesnice.
Také Ferda Mravenec a brouk Pytlík dostali v nové společnosti po únorovém komunistickém převratu 1948 novou agitační roli. Plnili pětileté budovatelské plány a bojovali proti škůdcům společnosti. V 60. letech se ale tato ideologická linie vytratila a nově vydávané knížky se vrátily k původní dětské nevinnosti. Tak si Ferdu Mravence ze svého dětství pamatuje většina z nás.
Ferda Mravenec nejen v knížkách:
Animovaný film Hermíny Týrlové
Ferda Mravenec vznikl na stránkách celostátního deníku a brzy se dočkal knižní podoby. Ovšem už během protektorátu začal vznikat první loutkový film. Bylo to v roce 1942, kdy Sekora s rodinou už trpěl nacistickými restrikcemi.
Přesto byl film s Ferdou Mravencem dokončen a v roce 1944 měl premiéru. Režisérkou byla slavná Hermína Týrlová. která si právě na tomto filmu významně vybudovala své renomé. V poválečných letech se Ferda objevoval na stránkách dětského časopisu Mateřídouška. V 50. letech se Ferda Mravenec a od té doby je častým divadelním námětem.
