Před tisíci lety bylo Roskilde největší město na území dnešního Dánska. Mezi 11. stoletím a rokem 1443 se stalo dokonce hlavním městem celé země. Bylo sídlem královské i církevní moci a obchodu, s katedrálou, která shlížela na přístav. Tak významné město se muselo připravit na možné útoky z moře, protože představovalo pro vikingské nájezdníky lákavý cíl.
Jak se bránit? Zahraďte fjord
Roskilde leží na konci dlouhého fjordu. V 11. století král Svend Estrindsen nechal postavit ve fjordu překážky proti nájezdům cizích lodí. Plavební cesty se tak na několika místech zablokovaly palisádami z kůlů zatlučených do dna fjordu. Hlubší splavná místa byla zahrazena lodí, která se v případě nájezdu přesouvala do mezery v palisádě.
Lodě jako překážky
Dvacet kilometrů severně od Roskilde u osady Skuldelev bylo jedno takové hlubší místo zataraseno třemi starými loděmi zatíženými kameny a později byly k této překážce přidány další dvě lodě, taktéž zatížené kamením. Celkem tam bylo umístěno pět lodí. V případě nájezdu, kdy se vikingské lodě útočníků dostaly do ústí fjordu, hlídky zapálily signální ohně a varovaly obyvatele v Roskilde. Volné průjezdy ve fjordu byly zataraseny loděmi a k bariérám se po vodě dopravili obránci.
Utajené 900 let
Překážku ve fjordu znali místní rybáři jako kamennou vyvýšeninu. Teprve v letech 1957 a 1959 provedlo Dánské národní muzeum průzkum, který zjistil, že se jedná o pozůstatky vikingských lodí. V roce 1962 byla okolo naleziště postavena 2 metry hluboká jímka ze štětových stěn, ze které výzkumníci vyčerpali vodu a pozůstatky lodí vyzdvihli. Při odhalení lodí museli nejdříve potápěči odstranit těžké kameny a nánosy sedimentů. Pozůstatky dřevěných lodí se pak musely kropit vodou, aby se nevysušily. Vykopávky trvaly tři roky.
Pětice vikingských vraků
Velmi pravděpodobně byly na místě potopeny staré lodě na konci své životnosti. Po jejich vyzdvižení archeologové jednotlivé části pečlivě zrestaurovali a sestavili. Pojmenovali je podle místa nalezení Skuldelev 1–5. V roce 1969 bylo pro těchto pět lodí postaveno muzeum. Lodě představují jedinečnou kolekci vikinských plavidel různé konstrukce i účelu, všechny však byly spuštěny na vodu v první polovině 11. století. Na vlastní oči se tak můžeme přesvědčit, jak různorodá plavidla se v té době používala.
Mořský obchodník
Skuldelev 1 měří na délku 16 metrů a sloužila jako obchodní loď. Vyplula kolem roku 1030 z norského Sognefjordu, ale vzhledem ke své bytelnosti byla schopna cestovat po celém Baltském moři, Severním moři a části Atlantiku. Celková plocha plachtoví byla kolem 90 m2 a loď zvládlo obsluhovat 6–8 lidí. Při současné rekonstrukci zjistili tesaři, že vikingové používali speciální techniku – pod tupým úhlem zasekli sekyru do borovicévého dřeva a nechali ji odpružením vrátit zpátky.
Válečná dlouhá loď
Druhou vyzdviženou lodí je 30 metrů dlouhá dubová Skuldelev 2. Postavena byla kolem roku 1042 poblíž Dublinu v Irsku a unesla 70 válečníků s 60 vesly. Po moři mohla plout rychlostí až 17 uzlů (tedy kolem 31 km/h) a vzdálenost z Dánska do Anglie tak dokázala překonat za 3 dny. Během rekonstrukce použili loďaři 2 kilometry lanoví. Část nálezu byla mylně označena jako Skuldelev 4.
Každá jiná
Do 14 metrů dlouhé Skuldelev 3 se vešlo až 8 mužů a pojala kolem 4 tun nákladu. Z této lodi byla nalezena další část, která byla původně považována za samostatné plavidlo. Vrak na dně fjordu byl zachován ze 75 procent. Archeologové odhadují, že šlo o obchodní loď pro dopravu zboží v příbřežních oblastech, anebo o plavidlo, které dopravovalo důležité lidi na trh či politická jednání.
Pětka a šestka
Skuldelev 5 je podobně jako číslo 2 lodí válečnou, ale kratší – pouhých 17 metrů a s kapacitou 30 válečníků. Určena byla pro plavbu v Baltském moři. Poslední Skuldelev 6 je opět v Sognedjordu postavená jedenáct metrů dlouhá loď, pravděpodobně pro lov velryb a tuleňů. Vešlo se do ní až 15 mužů, později byla přestavěna na transportní loď.
Stavby replik:
Vedle vystavených lodí se muzeum věnuje experimentální archeologii. V muzejní loděnici archeologové staví repliky dochovaných lodí včetně těch vystavených. Vše dělají tradičními způsoby – sekerami, palicemi, klíny a ručními nebozezy. Od dělení kmenů přes jejich opracování pro jednotlivé části konstrukce až a sestavení lodi. Po spuštění na vodu kotví tyto repliky v muzejním přístavu. Od května do září se mohou návštěvníci připojit k posádce a plout po fjordu na některé z replik lodí. Více se dozvíte na adrese www.vikingeskibsmuseet.dk.
