Pravěk počesku: Jak zažít dobrodružství na expedici Monoxylon

Česká expediční výprava Monoxylon IV se vydala na člunu vydlabaném z jednoho kusu dřeva na 500 km dlouhou plavbu přes Egejské moře. Na pravěkém plavidle zažili archeologové už několik skvělých dobrodružství. Jak to probíhalo?

Většina lidí si práci archeologa představuje především jako nikdy nekončící odkrývání vrstev hlíny a hledání budoucích muzejních exponátů.

Ale věděli jste, že při ní můžete zažít i vzrušující plavbu po stopách pravěkých mořeplavců? Podobor zvaný experimentální archeologie se totiž věnuje praktickým pokusům. Díky nim výzkumníci zjistí více o předmětech či reálných postupech našich předků.

První plavba na monoxylu

Nové informace o šíření zemědělských kultur z Blízkého východu do oblasti dnešního Řecka se rozhodl tým pod vedením Radomíra Tichého z Archeoparku Všestary získat již v 90. letech.

V roce 1995 se vydali na první plavbu na takzvaném monoxylu, člunu vydlabaném z kmene stromu. Jeho podoba byla pouze hypotetická a plavidlo o délce 6 m se v ostrém provozu příliš neosvědčilo. Přestože zvládlo dojet do cíle, bylo kvůli vysoko umístěnému těžišti nestabilní a upevnění plachty se ukázalo jako nefunkční.

Přelomový archeologický nález

V létě 1998 proto vyrazilo na cestu zdokonalené plavidlo. Jeho přípravě významně pomohl nový archeologický objev. U italského jezera Bracciano byl nalezen neolitický monoxyl z dubového dřeva. Tým tak získal potřebný předobraz plavidla.

„Dlabané čluny mají výhodu v tom, že se mohou dochovat do současnosti. Například na rozdíl od plavidel rákosových nebo jinak konstruovaných z pomíjivých materiálů,“ vysvětluje pro ábíčko Radomír Tichý.

Loď byla nakonec kvůli skryté hnilobě o zhruba 1 metr kratší než její reálný vzor. Druhá expedice ověřila, že bylo možné v pravěku cestovat po Středozemním moři i převážet obsidián (sopečné sklo) z Liparských ostrovů.

Úspěšně dokončená expedice

Po delší odmlce nastal roku 2019 čas opět vyplout za poznáním. Čeští výzkumníci použili dlabaný člun z předchozí výpravy, ale provedli několik dílčích vylepšení. Ztenčili dno z 20 centimetrů na 10, upravili příď a loď osadili stěžněm s primitivní plachtou. Ta se velmi osvědčila.

Úspěšně dokončená expedice potvrdila možnost dopravy obsidiánu monoxyly z ostrova Mélos na Krétu, kde byly na známé archeologické lokalitě v Knóssu nalezeny jeho úlomky.

Znovu a lépe

Všechny zkušenosti nasbírané předešlými plavbami uplatnil tým experimentálních archeologů při přípravě dalšího neolitického člunu. Díky vichřici, která vyvrátila v oboře Mochov nedaleko Opočna bezmála 300 let starý dub, se jim podařilo získat ideální stavební materiál.

Na kmenu si vyzkoušeli opracování dobovými kamennými teslicemi a sekerami. Kvůli úspoře času ale na části použili i soudobé nářadí. Předlohou se opět stal 8000 let starý braccianský člun. Výroba jeho věrné kopie trvala úctyhodných 1000 hodin.

Větší i rychlejší

Nový monoxyl se pyšní délkou 11,5 m, šířkou 1,2 m a váhou 2,8 tuny. Ta se během plavby zvýšila na 3,5 tuny, protože člun postupně nasákl mořskou vodu. Kvůli vysoké hmotnosti se posádka nemohla spoléhat na jednoduchou plachtu, ale musela naplno využít svoji fyzickou sílu.

Na palubu se vešlo celkem 20 pádlařů a kormidelník, což je dvojnásobně více než u minulých výprav. Speciální pádla s úzkým a dlouhým listem byla dovezena až z Kanady, kde se vyrábí z jednoho kusu dřeva dodnes.

Cesta je cíl

Expedice Monoxylon IV vedla přes Egejské moře, konkrétně z ostrova Samos na řeckou pevninu. Trasa měřící téměř 500 kilometrů byla rozdělena do 17 úseků a její zdolání trvalo od 19. června do 12. července letošního roku. Průměrná rychlost plavby činila 5 km/h.

„Obával jsem se, že touha odpočinout si bude u členů posádky daleko častější. Nakonec bylo vystřídání spíše trestem než úlevou. Prostě všichni chtěli jet dál,“ pochvaluje si nadšení svých kolegů vůdce výpravy Radomír. Nejnáročnější částí prý byla 11 hodin trvající plavba proti větru na ostrov Amorgos. Pro zajištění bezpečnosti podporovalo pravěký člun moderní doprovodné plavidlo.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Časopis ábíčko (@abicko_cz)

Nové expedice, nová zjištění

Výsledky plaveb Monoxylon ukazují, že při předávání znalosti zemědělství po Středomoří mohly hrát právě monoxyly důležitou úlohu.

„Každá z expedic testovala jiné plavidlo nebo plavidlo v jiných vodách. A to je v archeologickém experimentu zásadní. Abychom se dozvěděli více, měníme podmínky, které do něj vstupují. V jednotlivých výpravách se změnila i posádka. Právě dnešní pádlaři jsou nejslabším článkem experimentu. Nevíme totiž, nakolik je jejich výkon srovnatelný s těmi pravěkými,“ doplňuje Radomír Tichý.

Pokud byste chtěli vidět člun z aktuální plavby na vlastní oči, je vystavený v Archeoparku Všestary, kde vedoucí expedice působí v roli ředitele.

Archeopark:

Pravěká vesnice ve Všestarech

Nedokážete si představit život v neolitu? V Archeoparku pravěku Všestary (archeoparkvsestary.cz) vám interaktivní formou ukážou, jak vnímali svět tehdejší lidé. V expozici nazvané „Podzemí“ si prohlédnete jeskynní malby, pazourkové doly nebo megalitickou hrobku. V části „Nebe“ zase uvidíte z ptačí perspektivy realistický model pravěké krajiny.

Samozřejmostí je procházka po dobové vesnici, kde se nacházejí repliky budov z doby kamenné, bronzové a železné. Do muzea pod širým nebem můžete přijet i na kole. Archeocyklotrasa o délce 30 km vás provede po významných archeologických lokalitách v okolí Hradce Králové.

Co je to Experimentální archeologie?

Experimentální archeologie je mladou oblastí vědy. Jejím smyslem je ověřit domněnky získané studiem archeologických nálezů v praxi, a to v podmínkách co nejbližších tehdejší realitě. Historické artefakty (například nástroje nebo zbraně) tak výzkumníci rekonstruují a zjišťují, jak doopravdy fungovaly.

Mezi známé průkopníky experimentální archeologie patřil norský dobrodruh Thor Heyerdahl. V roce 1947 na replice dřevěného voru Kon-Tiki přeplul Tichý oceán, aby si na vlastní kůži ověřil, že lidé žijící v Jižní Americe mohli navštívit Polynésii ještě před slavnou objevitelskou cestou Kryštofa Kolumba. Na plavidle bez jakýchkoliv moderních technologií trvalo šestičlenné posádce 101 dnů, než urazila téměř 8000 km.