Jakub Destro je z Olomouce, je mu 27 let, na ČVUT v Praze vystudoval ekonomiku a management řízení podniku se specializací na marketing.
Jakube, věnuješ se hlavně mobilní hře Brawl Stars. Proč sis ji vybral?
Vystřídal jsem spoustu her včetně Pokémon Go. Právě u něj přišel zlom ve sledovanosti, kdy jsem dosáhl 50 tisíc odběratelů. Bylo to v roce 2016, kdy jsem maturoval. Videa byla hodně akční, běhal jsem venku a chytal pokémony.
Takže 50 tisíc odběratelů je zlomová hranice k úspěchu?
V té době byla. Dneska bych hranici úspěchu odhadoval někde na 80 až 100 tisících. Konkurence hodně zhoustla. Ale jsou různé modely úspěchu. Někdo má jenom 20 tisíc odběratelů, ale 150 tisíc zhlédnutí na videích, protože míří na komunitu, která nerada odebírá. Může to fungovat stejně tak dobře.
A zpátky k Brawl Stars...
Hra vyšla na konci roku 2018, tehdy jsem sledoval jednoho kanadského youtubera. Dělal návody, jak natáčet na telefonech a vždycky uváděl příklady právě na Brawl Stars. Byla to zajímavě zpracovaná battle royale pro telefony a vydavatel už měl za sebou známé tituly, takže jsem v tom viděl potenciál. Tehdy jsem kromě studia na vysoké škole každý den jenom točil a stříhal videa Pokémon Go. Bylo to už vyčerpávající a změna obsahu mi pomohla.
Když vyjde update ke hře, dozvíš se to dřív než ostatní?
U Supercell, vydavatele Brawl Stars, jsem registrovaný jako creator. Když se blíží novinka, dostávám třeba jen pár hodin předem sneak peaks, takové malinké nápovědy. Můžu tak publikovat příspěvek přesně v moment, kdy update vychází. Ale na začátku takové výhody nemáš. Začínal jsem ve dvanácti letech a smysl to začalo dávat, až když mi bylo šestnáct. Naplno jsem se do toho pustil ve dvaceti a teprve poslední čtyři roky mě to uživí.
Není youtuber v sedmadvaceti letech už moc starý?
Na YouTube natáčí lidi každého věku. Musíš si najít téma a nemusí to být zrovna hraní her, třeba vlogy nebo příspěvky o pěstování kytek. Postupně si buduješ komunitu. Když jsem začínal, mohl se člověk dostat se povědomí lidí rychleji, protože konkurence nebyla tak veliká.
Dneska musíš víc dbát na kvalitu videí, na podání i samotný obsah. Je lepší začít dřív, protože se učíš za pochodu a získáváš zkušenosti. Rychle se to ale profesionalizuje, dneska už mívají někteří youtubeři kolem sebe tým lidí – producenty, střihače, kameramany, fotografy.
Jak je těžké si vybudovat komunitu?
Když zrovna nenatočíš virál, který tě rychle vystřelí, je to krůček po krůčku a chce to trpělivost. Kvůli zaměření mých videí mě sledují především kluci teenagerského věku. Ale jsou odběratelé, kteří se mnou postupně dospěli a stále zůstávají věrní. Poznávají mě i rodiče dětí, které mě sledují. Ve videích nemluvím sprostě a případná závadná slova vždycky vypípnu, což oceňují.'
Drží youtubeři při sobě, nebo jsou rivalové?
Někteří se vzájemně podporují, mezi jinými to vře, někdo se kvůli sledovanosti uchyluje k bitkám a hejtům. Já se takových věcí neúčastním. Dost často jsou youtubeři pod nějakou agenturou, takže jezdí na společné akce.
Ale i v takovém případě můžeš být sám za sebe. Já mám přes agenturu zhruba 14 velkých akcí před publikem ročně. S fanoušky se vyfotím nebo se jim podepíšu, taky si kupují merch.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
