Jeskynní lev nebyl o nic méně nebezpečný než současní afričtí lvi. Vcelku logicky jsme se proto domnívali, že jeho vztahy s lidmi byly v pravěkých ekosystémech jasně dané: Lev byl predátor, člověk jeho kořist.
Nálezy z Německa ale ukazují, že situace zdaleka nebyla tak jednoznačná. A že vůbec prvními lovci jeskynních lvů nebyli moderní lidé našeho vlastního druh Homo sapiens, ale neandrtálci. Motiv lovu byl podobný jako u dnešních trofejních lovců – lví kožešina.
Lev stažený z kůže
V roce 2019 odhalily vykopávky v Jeskyni jednorožce (Einhornhöhle) v německém spolkovém státě Dolní Sasko množství zvířecích kostí z doby ledové. Asi 30 metrů od zhrouceného vstupu do jeskyně přitom bylo ve vrstvě staré víc než 200 tisíc let nalezeno i několik kostí lva jeskynního (Panthera spelaea). Jednou z nich je i poslední článek prstu, který nese zářez způsobený kamennou čepelí – doklad toho, že lva někdo stáhl z kůže.
Oblečený ve lví kůži
Tím někým musel být neandrtálec (Homo neanderthalensis), jehož druh se v Evropě vyvinul asi před 300 tisíci lety. Moderní lidé, kteří pocházeli z Afriky, totiž na náš kontinent přišli až před přibližně 40 tisíci lety. Na tom, že se neandrtálec zřejmě zatoužil obléci do příjemně jemné a teplé lví kožešiny, není nic nepochopitelného. Jiná otázka však byla, jestli prostě našel a stáhnul lví zdechlinu, nebo původního majitele kožešiny vlastnoručně ulovil.
První důkaz o lovu
Využití lví zdechliny vyloučit nelze, ale pravděpodobná je i druhá možnost. V letošním roce totiž vědci zveřejnili první přímý důkaz o tom, že neandrtálec zabil jeskynního lva. Oním důkazem je 48 tisíc let staré a neobvykle poškozené lví žebro, které pochází z bavorského Siegsdorfu. Vědci z Univerzity v Tubingenu, kteří nález analyzovali, určili jako příčinu poškození bodnutí dřevěným oštěpem. Podle nich se liší od stop, které zanechávají zvířecí zuby, a naopak obsahuje praskliny typické pro použití lovecké zbraně.
Smrtelné bodnutí
Lva podle vědců pravděpodobně zabilo bodnutí oštěpem do břicha. Ve chvíli, kdy ke smrtelnému zásahu došlo, už ležel na zádech. Další zářezy na jeho kostech pak naznačují, že i tohoto lva lidé stáhli z kůže, navíc zkonzumovali jeho maso. Jeskynní lev byl vrcholovým predátorem a patrně nejnebezpečnějším zvířetem pravěké Evropy. Ten, kterého neandrtálci ulovili, samozřejmě mohl být starý či zraněný. I tak ale jeho skolení muselo vyžadovat obrovskou dávku odvahy.
Lev jeskynní:
Kočkovitá šelma z pravěku
Až 350 kg vážící šelma byla o něco větší než žijící afričtí lvi. Kromě Evropy před 370 tisíci až 12 tisíci lety obývala i Asii a severní části Severní Ameriky. Pokud máme věřit jeskynním malbám, samci měli mnohem méně výraznou hřívu než u lva afrického. Jestli byl smečkovým zvířetem nebo spíš samotářem, zatím není jasné. Jeho kořistí byli velcí býložravci, ale také mláďata jeskynních medvědů.
