Úsměv z pravěku: Kriminalisté odhalili tvář neandertálky Shanidar Z

Úsměv z pravěku: Kriminalisté odhalili tvář neandertálky Shanidar Z
Sdílej
 
Dívá se na nás přes propast 75 tisíc let. Vědci, kriminalisté a umělci vrátili podobu ženě z jeskyně, ve které neandertálci pohřbívali své mrtvé. Jak vypadá úsměv z pravěku?

Máme v sobě kousek neandertálce? Pravděpodobně ano, moderní lidé se s neandertálci prokazatelně křížili a genom téměř každého z nás obsahuje asi 2 % jejich genů. V současné evropské a asijské populaci přitom koluje celkem až 20 % genomu vymřelého lidského druhu. Intimní vztahy mezi lidmi a neandertálci tak rozhodně nemohly být ničím výjimečným. 

Neandertálec? Žádný krasavec

Schválně se ale zadívejte na srovnání lebky moderního člověka a neandertálce, které vidíte v tomto článku. Na první pohled vypadají odlišně – neandertálec má větší a delší mozkovnu. Nízké čelo. Výraznější nadočnicové oblouky, na kterých leží obočí. Přerostlý nos a nevýraznou bradu.

Lebka moderního člověka (vlevo) tváří v tvář lebce neandrtálce (vpravo) •  Profimedia.cz

S takovou vizáží bychom ho asi neoznačili za dvakrát přitažlivého, a je pravděpodobné, že podobně by se díval neandertálec na náš druh. V milostných záležitostech jim to ale zřejmě nepřekáželo. Proč tomu tak bylo, nyní pomohla vysvětlit rekonstrukce obličeje neandertálské ženy z jednoho slavného archeologického naleziště. 

Lebka rozdrcená na placku

V jeskyni Shanidar v iráckém Kurdistánu bylo v polovině minulého století objeveno celkem devět koster neandertálců, kteří se označují jako Shanidar 1 až 9. V roce 2018 archeologové objevili dalšího – část 75 tisíc let staré ženské kostry včetně lebky.

Lebku však pád kamene rozdrtil do placatého útvaru o tloušťce dvou centimetrů, popisuje paleoantropoložka doktorka Emma Pomeroyová z britské Cambridgeské univerzity. Vědecký tým nejprve opatrně odkryl veškeré kosti a pokryl je speciálním „lepidlem“, které je i s okolním sedimentem zpevnilo. Teprve pak mohly být ostatky ženy, která dostala jméno Shanidar Z, v blocích zabalených do fólie mohl převezeny do Cambridgeské laboratoře.  

Odhalení tváře jako 3D puzzle

Každý blok sedimentu s úlomky kostí vědci nejprve naskenovali výpočetní tomografií. Pak přišla mravenčí práce – rozpustit lepidlo a osvobodit víc než dvě stovky kousíčků lebky. Ty pak museli nesmírně opatrně očistit a chemicky stabilizovat kost tak, aby se zpevnila a bylo možné z ní poskládat původní podobu lebky tak, jako když stavíte 3D puzzle. V původním stavu totiž byly některé kosti velmi měkké, jejich struktura připomínala rozmáčenou sušenku.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

 

Články odjinud