Představa zoologické zahrady téměř nebo úplně bez živých zvířat může znít trochu zvláštně. Jenže popularita Kovozoo ve Starém Městě u Uherského Hradiště svědčí o opaku. Jen v loňském roce ji navštívilo 135 tisíc lidí a letos na jaře už do ní zavítaly desetitisíce dětí v rámci tradičních školních výletů. Ábíčko se proto do Kovozoo vydalo, aby o konceptu zoo bez skutečných zvířat zjistilo více.
Kovozoo je nápad až z Afriky
Příběh zrození zoo se zvířaty z kovových součástek je velmi netradiční. Její zakladatel Bronislav Janeček si v areálu bývalého cukrovaru otevřel v roce 1998 sběrnu kovošrot. O pár let později na dovolené v Tunisku viděl místní pouliční umělce, kteří vyráběli zajímavé věci z „odpadových“ kovů.
První zvířata tak vznikla ve volném čase jako dekorace na odpočinkové zahradě pro zaměstnance jeho firmy Kovosteel. Jenže kolemjdoucí se tu začali zastavovat a výtvory z kovu obdivovat a fotit.
Každý duben jedno velké zvíře
Pan Janeček správně odhadl potenciál celého nápadu a rozhodl se zahradu zpřístupnit v roce 2012 veřejnosti. V té době čítala asi 50 tvorů, dnes jich je přes 400. Každý rok vždy v dubnu se „narodí“ jedno velké zvíře, které je do zahrady slavnostně vypuštěno na Den Země. Jeho tvorba může zabrat až 600 hodin. Exponáty pro zahradu vyrábějí i další kováři z celé republiky, pro které je to vítaný způsob prezentace jejich práce veřejnosti.
Zvířata z netradičních materiálů
Při procházce po areálu Kovozoo obdivujeme medvěda vyrobeného téměř výhradně ze šroubů, působivé využití ozubených kol u nosorožce nebo sloní rodinku, která je celá z pletiva. Právě manuální hledání materiálu na hromadě kovového šrotu prý tvůrcům zabere v podstatě největší množství času. Velmi efektní jsou exponáty, které vhodně kombinují obsah a formu, třeba kůň ukovaný z použitých podkov.
Bez popisky to nejde
U většiny exponátů najdeme také typické cedulky s označením živočišného druhu, zeměpisným rozšířením, délkou života, rozměry či četnými zajímavostmi. Zvířata, která mají vlastní cedulku a také jméno, však musí splňovat dvě důležité podmínky. Měla by být alespoň přibližně ve skutečné velikosti a zároveň se musí jednat o dosud žijící tvory. Dinosauři nebo barevní Transformeři, kteří Kovozoo ozvláštňují, tak mají (alespoň zatím) smůlu.
Zoo bez živých zvířat
Podobně na benefity konceptu zoologických zahrad bez živých zvířat nahlížejí i lidé, kteří stojí za dalšími srovnatelnými projekty v Česku i zahraničí. „Výhoda dřevěných soch je hlavně pro děti. Mohou si je pohladit, popřípadě osedlat a v klidu se s nimi třeba vyfotit, protože tu nehrozí, že zvíře kousne nebo uteče,“ doplňuje zakladatel nedaleké dřevěné zoo Radek Hudeček.
„Na jednom místě navštívíte Afriku, Austrálii, arktické oblasti, podíváte se pod hladinu moře nebo můžete cestovat zpátky v čase a projít se s dinosaury,“ lákají provozovatelé australské hologramové zoo. Do budoucna se nabízí třeba využití rozšířené reality k prezentaci dávno vyhynulých tvorů v reálném prostředí.
Jen zvířata nestačí
Ve Starém Městě se snaží kovové exponáty doplnit o další zajímavosti, v jedné z budov někdejšího cukrovaru tak vyrostlo třeba muzeum automobilových veteránů, vstupu vévodí červenobílý maják s pirátskou lodí a na úplném konci zahrady je zachovalý prototyp letounu L-610 z továrny LET v sousedních Kunovicích.
I to je důkazem, že Kovozoo vznikala jako velmi živelný koncept. Bronislav Janeček vysvětluje, že je v plánu celý areál v budoucnu rozčlenit do tematických zón, tak aby bylo jasné, kde končí zoologická zahrada a začínají další atrakce.
Pro každého něco
Čím delší čas ve staroměstské zahradě bez zvířat trávíme, tím více je vidět, že starosti s ní spojené se ve skutečnosti zase tak moc neliší od těch, které mají zaměstnanci a ošetřovatelé v Zoo Zlín-Lešná, nacházející se jen o 35 kilometrů dále. Areálem se prohání turistický vláček, venku probíhá boj o parkovací místa, ze stánků se line vůně párků v rohlíku a „porodníci“ kontrolují, že jsou zvířata v pořádku.
Kovozoo tak určitě nevznikla z nouze, jak by si někdo mohl myslet, ale jako originální atrakce kombinující umění, vzdělávání a zábavu. Navíc s vědomím, že zde pomyslný nový život dostává zdánlivě nepotřebný odpad.
Hologramová zoo v Austrálii:
Nechybí ani vyhynulí dinosauři!
Pilotní projekt zoologické zahrady, ve které mohou návštěvníci zvířata pozorovat ve formě hologramů promítaných laserem do prostoru, odstartoval v létě v australském městě Brisbane. Zatím jde o asi 50 druhů zvířat včetně vyhynulých dinosaurů, autoři z firmy Axiom Holographics ale počítají s tím, že jejich počet postupně poroste.
Zoo bude v Brisbane otevřena do konce roku, a pokud tvůrci provoz vyhodnotí jako úspěšný, přesunou celý koncept do Japonska, USA i Evropy.
Lidé při prohlídce nosí stereoskopické brýle, protože hologramy jsou doprovázeny klasickým 3D promítáním na okolních plátnech. Chloubou netradiční zoo jsou dva dvacetimetrové „podvodní“ tunely, ve kterých sem a tam plave obří velryba.
Místní výrobce parfémů Luxaroma do hologramové zahrady dodává celou řadu pachů, které mají navodit pocit reálného prostředí. „Věděli jste, že déšť nebo poušť mají svoji vlastní vůni?“ vyzývají autoři návštěvníky, aby vnímali virtuální přírodu všemi smysly.
