Pyramidy ležící na Gízské nekropoli poblíž egyptského hlavního města Káhira jezdí obdivovat turisté z celého světa. Vznik těchto monumentálních staveb je přitom stále opředen záhadami a budí mezi vědci rozepře. Například na Cheopsovu pyramidu (známou také jako Chufuovu) byly použity kamenné bloky o váze až 15 tun. Jak tyto obrovské kvádry zvládli lidé před zhruba 4 500 lety dopravit na místo stavby?
Ztracená větev řeky Nil
Poznávat dávnou historii nám výrazně pomáhají moderní technologie. Právě díky nim se týmu vedenému Eman Ghoneimovou z Univerzity Severní Karolíny v americkém Wilmingtonu podařilo objevit v současnosti neexistující větev Nilu, která sloužila k přepravě stavebních bloků po dobu asi tisíce let. Pojmenovali ji Ahramatská, což odkazuje k arabskému slovu pro pyramidy. Byla dlouhá asi 64 kilometrů, hluboká nejméně 25 metrů a široká přibližně 400 metrů.
Dálkový satelitní průzkum
Přestože pouhým okem nebylo pod poli v úrodné deltě Nilu nic znát, díky detailnímu studiu satelitních snímků z radarových dat se vědcům podařilo najít stopy po vyschlé řece a určit její možnou polohu. K identifikací jednotlivých úseků byl použit radar se syntetickou aperturou. Ztracené rameno bylo ukryté pod vrstvou pouštního písku a zemědělské půdy.
Důkaz přímo z Egypta
Aby tuto hypotézu potvrdili, vydali se výzkumníci přímo do Egypta, kde na vytipovaných místech provedli geofyzikální průzkum a analýzu usazenin. A slavili úspěch. Odebrané vzorky sedimentů prokazatelně pocházely z míst, kde dříve byla voda. Současný Nil tekoucí pár kilometrů stranou se tak kdysi rozděloval do několika ramen, která spojovala významná místa tehdejší doby.
Starověké přístaviště
Myšlenku dopravy materiálu pro konstrukci pyramid po vodní cestě podporuje i existence zachovalých hrází v jejich okolí. Mnohé údolní chrámy se nacházejí u Ahramatské větve, a tak mohly v minulosti fungovat i jako říční přístavy. Zdá se, že Cheopsova pyramida byla přímo napojena na větev Nilu, Rachefova a Menkaureova pyramida byly s Ahramatským ramenem spojené díky laguně – Zátoce v Gíze.
Dříve u vody, dnes na poušti
Přestože pyramidy nyní leží v nehostinné krajině na okraji Západní pouštní plošiny, někteří vědci již dříve uvažovali nad tím, že Nil mohl téct v minulosti jinudy. Potřebné důkazy ale přinesl až aktuální výzkum. Jedním z důvodů zániku Ahramatské větve bylo velké sucho, které Egypt postihlo zhruba před 4 200 lety. Kvůli němu mělo koryto nižší průtok, bylo postupně zanášeno navátým pískem ze Sahary a tok migroval na východ do níže položené nivy.
SAR:
Radar se syntetickou aperturou
Radary se syntetickou aperturou vysílají rychle za sebou série impulsů a paprsky odražené od země následně matematicky analyzují. Jejich obrovskou výhodou je, že jsou schopny proniknout pod povrch a objevit i skryté prvky a zaniklé struktury. Tím se liší od optických senzorů a leteckých snímků, které zobrazují aktuální stav krajiny.
Výzkumný tým využil při hledání zaniklého ramene řeky data z radaru umístěného na družici Sentinel-1. O ní jsme psali v souvislosti se špehováním klimatické změny (článek najdeš na abicko.cz níže).
