Pyramidy ležící na Gízské nekropoli poblíž egyptského hlavního města Káhira jezdí obdivovat turisté z celého světa. Vznik těchto monumentálních staveb je přitom stále opředen záhadami a budí mezi vědci rozepře. Například na Cheopsovu pyramidu (známou také jako Chufuovu) byly použity kamenné bloky o váze až 15 tun. Jak tyto obrovské kvádry zvládli lidé před zhruba 4 500 lety dopravit na místo stavby?
Ztracená větev řeky Nil
Poznávat dávnou historii nám výrazně pomáhají moderní technologie. Právě díky nim se týmu vedenému Eman Ghoneimovou z Univerzity Severní Karolíny v americkém Wilmingtonu podařilo objevit v současnosti neexistující větev Nilu, která sloužila k přepravě stavebních bloků po dobu asi tisíce let. Pojmenovali ji Ahramatská, což odkazuje k arabskému slovu pro pyramidy. Byla dlouhá asi 64 kilometrů, hluboká nejméně 25 metrů a široká přibližně 400 metrů.
Dálkový satelitní průzkum
Přestože pouhým okem nebylo pod poli v úrodné deltě Nilu nic znát, díky detailnímu studiu satelitních snímků z radarových dat se vědcům podařilo najít stopy po vyschlé řece a určit její možnou polohu. K identifikací jednotlivých úseků byl použit radar se syntetickou aperturou. Ztracené rameno bylo ukryté pod vrstvou pouštního písku a zemědělské půdy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
