Před 3500 lety ovládali značnou část dnešního Řecka Mykéňané, zdatní stavitelé, umělci, řemeslníci a také válečníci. Centrem jejich civilizace bylo opevněné město Mykény. Jen pár kilometrů od něj se nacházela vesnice jménem Dendra, v níž byla spolu se zemřelým uložena do jednoho hrobu i přilba zhotovená z kančích tesáků a celotělová bronzová zbroj.
Archeologové je objevili v 60. letech minulého století. Výborně zachovalý artefakt je ale postavil před zásadní otázku: Byla zbroj jen na parádu během ceremonií, nebo šlo o funkční věc určenou do bitevní vřavy?
Test starověké zbroje
Při pohledu na mykénskou zbroj byste asi hlasovali pro první možnost. Je sestavená ze širokých plátů bronzu a trochu se podobá krunýři raka. Že by si ji někdo vzal na sebe a šel bojovat jako nějaký přerostlý korýš, vypadá dost nepravděpodobně.
Experimentálním archeologům z Řecka a Velké Británie však zbroj z Dendry nedávala spát natolik, že se rozhodli prověřit ji v bojových podmínkách. Naverbovali proto příslušníky řeckých speciálních jednotek, kteří byli ochotni navléci se do přesných kovových replik zbroje z Dendry a zúčastnit se simulace starořecké bitvy.
Řečtí hrdinové
Scénář a délka bitvy nebyly ponechány náhodě. Archeologové vytvořili protokol, který vycházel z popisů válečných střetnutí v hrdinském eposu Iliás, jehož autorem je starořecký básník Homér.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
