Existují velmi důležité aktivity, které se archeologickému experimentu natolik podobají, že je za něj pokládáme. Tzv. zážitkovou archeologii dělají ve volném čase lidé s velkým zájmem o nejrůznější období, ale nekladou si výzkumné otázky. Proč by to také dělali? Je to jejich hobby a jejich volný čas.
Dalším příkladem je využití autentických reálií pro film. Je potřeba, aby si tvůrce filmových scén pouze nevymýšlel podobu pravěku? Jistě ano, ale výzkumné otázky si rovněž nepokládá. Není to potřeba.
Přitom obě aktivity se vyznačují snahou o autentické reálie. Obě také ve velkém spotřebovávají produkci archeologie jako vědy. Do nejmenších detailů. A obě nesou i váhu odpovědnosti, protože pohledem veřejnosti jsou velmi viditelné.
Příběh první: Profesionální pračlověk
Jan „Tonda“ Půlpán je profesionální pračlověk. Používá vizáž, oblečení i artefakty odpovídající různým obdobím pravěku. Právě o vizáži lidí a jejich oblečení v nejdávnějších dobách toho víme velmi málo, proto je třeba „dívat se“ k přírodním národům. A také používat intuici.
A to Tonda umí. Proto byl s námi i na expedici Monoxylon, kde Tomáš Kratochvíl točil o expedici film i s využitím reálných pohledů do mladší doby kamenné. Tonda líčil členy expedice jako herce v roli maskéra a vybavil je oblečením. Výsledek je velmi autentický.
Příběh druhý: Římané
Martin z našeho Archeoparku ve Všestarech má od malička rád období Římanů. Proto je i součástí X. legie, tedy sdružení dalších podobných nadšenců pod vedením velitele Antonia.
Členové chodí do práce a teprve po ní se věnují své zálibě. Výsledky archeologie jsou pro ně zásadní, proto se snaží, aby jejich výbava byla co nejvíce autentická. Díky tomu se oprávněně účastní i akcí představujících archeologii Římanů veřejnosti.
V poslední době se Martin snaží i o archeologický experiment, kterým je testování římských bot při pochodu římské jednotky. Hlavním cílem je sledovat opotřebení obuvi. Řešit takovou výzkumnou otázku není snadné, ale obrovský vklad skupiny nadšenců tak směřuje i k poznání minulosti.
