Záhady koruny české: Jaká tajemství se zatím nedaří rozluštit?

Lidé ji obdivují už téměř 650 let. Svatováclavskou korunu nechal do dnešní podoby těsně před svou smrtí upravit Karel IV. (1316–1378). Předtím však vypadala zcela jinak a tým badatelů se rozhodl zjistit jak. Bez přehánění detektivní pátrání v historii koruny je nakonec dovedlo k vytvoření tří různých verzí nejvzácnějšího korunovačního klenotu. 

Původní česká koruna

Přesnou podobu úplně původní koruny neznáme. Dochovaly se však soupisy už z roku 1355, které obsahují poměrně přesný popis klenotu. Už tehdy byla čtyřdílná zlatá čelenka osazena velkými zelenými smaragdy, červenými spinely a modrými safíry. Drahých kamenů bylo přesně čtyřicet. K nim podle dochovaného dokumentu ze svatovítského inventáře patřilo ještě šedesát perel.

Záhada šedesáti perel

Kde přesně perly byly a jak je tehdejší mistr zlatník na korunu uchytil, je dnes záhadou. Ve zlatém pásku čelenky se dochovaly drobné „dvojdírky“, které pouze naznačují, jak mohly být připevněny. Existují minimálně dvě varianty, o nichž odborníci diskutují. První, kterou vidíte i na finálních vizualizacích, odpovídá dobově zcela nezvyklému zdobení koruny. Stejně jako kameny jsou uchyceny tak, aby to vypadalo, že se nad hlavou panovníka doslova vznáší.

Korunovační klenoty pod pečlivým dohledem během výstavy ve Vladislavském sále •  Naše historie z. s., Matěj Šindelář, Jan Kužník

Druhá varianta pracuje s dobově běžnějším řešením, kdy se perly navlékaly na takzvanou perlovou šňůru. „Ta byla k čelence přišita nití skrze dochované dvojdírky, podobně jako knoflík. Perly byly na šňůrce odděleny vždy drobným uzlíkem, aby nedocházelo k jejich vzájemnému otěru,“ vysvětluje znalec zlatnických technik a restaurátor Andrej Šumbera.  

Jedinečný safír pro křížek

Zmiňuje jej Hájkova kronika z první poloviny 16. století. Korunu s ním měla na hlavě pravděpodobně ještě i Marie Terezie (korunována 1743) a naposledy Leopold II. Habsburský, šestého září 1791.

Tehdy stále ještě vrcholový zlatý křížek s rytinou Ježíše Krista spočíval na speciálně uchyceném modrém safíru opracovaném do tvaru koule. Tímto způsobem křížek sloužící zároveň jako relikviář pro uložení trnu z trnové koruny Ježíše Krista majestátně vystoupil nad jinak zcela souměrnou korunou.