Středověká Evropa si libovala v luxusu. Panovníci, šlechta a vysocí církevní činitelé dobře platili za zboží dovážené z velkých dálek. Hedvábí, koření, šperky, slonovinu a také mrožovinu – kly arktických mrožů ledních, s nimiž čile obchodovali norští Vikingové.
Vikingové se plavili z Islandu do Grónska
Vikingové byli mimořádně zdatní nájezdníci, mořeplavci a také objevitelé, kteří kolonizovali Island a Grónsko. Důvodem pro tuto zeměpisnou expanzi přitom bylo i hledání nových zdrojů mrožoviny. Vikingové je našli na Islandu, v lovu však byli až příliš úspěšní – zdejší jedinečný poddruh mrože ledního vyhubili a museli se poohlédnout po dalších lovištích.
Díky výpravě smělého dobrodruha jménem Erik Rudý je našli v Grónsku, kde se vylodili v roce 985. Na jihozápadě ostrova, který byl díky mírnějšímu klimatu mnohem teplejší než dnes, vybudovali prosperující zemědělské osady. Z nich se pak vydávali na lov mrožů.
Mroží odpadky
Středověký obchod s mrožovinou měl globální rozměry – mrožovina z Grónska putovala do Evropy, na Blízký východ a dokonce i do východní Asie. Historikové zatím předpokládali, že zdrojem mrožoviny byly pro grónské Vikingy kolonie mrožů žijící v blízkosti jejich osad.
Výzkumný tým z Kodaňské univerzity proto překvapily výsledky genetického výzkumu, podle kterých se vikinští lovci za mrožovinou vydávali na velké vzdálenosti. Genetické zkoumání umožnil dovoz klů do Evropy v takzvaných „balících“, tedy i s kusem lebky. Řezbáři kly vyloupli a zpracovali, zbytek zahodili. Takové odpadky se našly na mnoha archeologických nalezištích.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
