Archeologové z Univerzity v Cambridgi původně předpokládali, že v objevené hrobce nalezla místo svého posledního odpočinku některá z manželek vládců Egypta. Ležela totiž poblíž několika dalších ženských pohřebních místností.
Až nyní, tři roky po ohlášení původního nálezu, se přišlo na to, že prázdná hrobka ve skutečnosti náleží faraonovi Thutmoseovi II. Ten patřil do 18. královské dynastie, jež vládla v období Nové říše, konkrétně v letech 1550 až 1292 před naším letopočtem.
Egyptský faraon bez zlata a šperků
Díky tomu, že hrobka patřila nejvýznamnější osobě v egyptské říši, se jedná o ojedinělý objev. Naposledy totiž byla hrobka faraona nalezena roku 1922, tedy před 103 lety. Jednalo se o slavnou Tutanchamonovu hrobku.
Repliky artefaktů z ní mnohokrát obkroužily celý svět a viděly je miliony zvědavých návštěvníků speciálních výstav. Originály byly nedávno přesunuty do nového Velkého egyptského muzea, které bude letos slavnostně otevřeno jen 2 kilometry od pyramidového komplexu v Gíze.
Pokud si představujete, že faraonova hrobka byla v době svého nalezení plná pokladů nepředstavitelné hodnoty, budete nejspíše zklamáni. Uvnitř pohřební místnosti Thutmose II. archeologové našli pouze vrstvu nástěnné malty s modrými nápisy, žlutými hvězdami a úryvky pohřebního textu.
Detektivní práce archeologů
Místo faraonova posledního odpočinku je ve špatném stavu, protože krátce po jeho smrti bylo zaplaveno při povodních. Staří Egypťané totiž vybrali sice krásnou, ale zároveň velmi nepraktickou lokalitu nedaleko vodopádu. A tak byla většina pohřební výbavy později raději přestěhována.
Mumii Thutmose II. se údajně podařilo objevit na jiném místě již v roce 1881, ovšem někteří moderní archeologové na základě nových objevů zpochybňují, že se jedná právě o tělo tohoto egyptského panovníka.
V případě identifikace majitele hrobky ale máme daleko větší jistotu. Vědcům totiž významně napomohly úlomky alabastrových nádob. Střepy z hrobky porovnávali s již dříve nalezenými úlomky uchovanými v muzeu v Luxoru a snažili přijít na to, zda si nejsou stylisticky podobné.
Nakonec jim pomohlo především to, že se podařilo zrekonstruovat část jména „Thut“ a dále slova ze staroegyptského náboženského textu Amduat, který byl určen výhradně pro pohřbívání panovníků. Když na dalším úlomku našli zmínku o Thutmoseově manželce, bylo jasno.
Na prahu historického objevu
Vedoucí pracovník britského vědeckého týmu Piers Litherland patří mezi ty, kteří věří, že skutečnou mumii faraona teprve v budoucnu najdeme. A to ve druhé hrobce, která by měla ležet pod 23 metrů tlustou vrstvou mramoru, hlíny a prachu. O její existenci se archeologové dozvěděli z nápisu, který zmiňuje stěhování obsahu hrobky za účasti faraonky Hatšepsut.
Ta je mimořádně zajímavou historickou postavou. Byla totiž nevlastní sestrou a zároveň manželkou Thutmose II. Když faraon zemřel, bylo jeho následovníkovi pouhých 6 let, a tak Hatšepsut vládla Egyptu jako regentka a stylizovala se do mužské role. Mezi prostým lidem byla prý díky svým schopnostem velmi oblíbená a dnes je považována za jednu z nejvýznamnějších „faraonek“.
Pokud by se vědeckému týmu skutečně podařilo najít zcela nedotknutou hrobku faraona včetně kompletní výbavy, jednalo by se o největší úspěch egyptologie za mnoho desetiletí. Z bezpečnostních důvodů nebylo archeologům dovoleno vybudovat tunel do míst, kde by měla druhá hrobka ležet. A tak materiál odklízejí ručně. Výsledek jejich snahy bychom se měli dozvědět v horizontu několika měsíců. Jste také tak napnutí jako my v Ábíčku?
