V odborném časopise Nature zveřejnili vědci z univerzity v německém Regensburgu studii, která je výsledkem jejich dlouhodobé práce. Zkoumali skupinu 24 lidí, z nichž 12 se na počátku experimentu začalo učit žonglovat, a to klasickou metodou se třemi míčky. Dalších 12 žilo dále svým běžným životem a ani jeden z nich žonglování neovládal.
Po třech měsících byl všem účastníkům pokusu proscanován mozek. U nežonglérů nebyly zpozorovány žádné změny, ale u všech dvanácti, kteří se žonglovat učili, byl zaznamenán nárůst hmoty šedé kůry mozkové, která sestává z velké většiny z nervových buněk, a to ve střední spánkové oblasti a v levém zadním temenním žlábku.
Po dalších třech měsících, po které žongléři s tréninkem přestali, bylo opět provedeno detailní vyšetření mozku celé skupiny - šedá kůra mozková se opět zmenšila na původní úroveň.
Vědci se domnívají, že popsané změny mohou být zapříčiněny buď zvýšenou produkcí buněk nebo změnami ve spojení jednotlivých buněk. Tento problém bude vědecký tým dále studovat a doufá, že získané poznatky by mohly v budoucnu vést k lepšímu pochopení a léčbě jistých chorob. Dále tento pokus také potvrdil, že dovednosti, kterým se učíme, mohou ovlivnit strukturu našeho mozku.
Sdílej
27. ledna 2004 • 14:21
Vědci z univerzity v německém Regensburgu pozorovali určitou dobu skupinu lidí, z nichž polovina se po dobu experimentu učila žonglovat a druhá nikoli. Po následných mozkových scanech se zjistilo, že žonglérům narostla v jistých oblastech šedá kůra mozková, po několika měsících bez tréninku se však její objem opět vrátil na původní hodnotu - souvislost s žonglováním je tedy více než zřejmá.
