Mars 44 - originální komiks pro ABC

Dobrodružný sci-fi komiks s názvem Mars 44 bude pravidelnou součástí ABC. Jeho autory jsou Petr Krejzek, který vymyslel téma a píše scénář, a ilustrátor Jan Jiříček.

Oba se potkali díky ábíčku. Jan Jiříček s redakcí začal spolupracovat přesně před rokem. Petr Krejzek ze studia ReDesign se podílel na nové grafické podobě ABC, kterou časopis dostal také loni v září.

Honzo, poodhalíš nám, o čem Mars 44 bude?

Je to sci-fi komiks pro mladý lidi. Příběh začíná v roce 2058, kdy se k Marsu blíží pozemská expedice s cílem na rudé planetě přistát. Komiks postupně odkryje nebezpečné tajemství a překvapivé objevy, které ohrožují celé lidstvo. Důležitý je název Mars 44, ale důvod chceme zatím držet pod pokličkou, aby se čtenáři měli na co těšit. Scénář ještě není dokončený, takže ani my nemůžeme říct, jak to vlastně dopadne. Je to dobrodružství i pro nás!

Kolik lidí se na komiksu podílí?

Na komiksu samém v podstatě jen Petr a já. Ale máme okruh spolupracovníků, s nimiž konzultujeme technické věci. Například vědecký poradce přes vesmír nebo fyziku je externí spolupracovník ábíčka Pavel Vachtl, právě teď do ABC mimo jiné chystá seriál o planetách sluneční soustavy. Další konzultant je doktor přírodních věd Vlastimil Klíma, český expert na kryptologii, protože v komiksu se budeme zabývat i šifrováním.

Při počítačovém ztvárnění loga Mars 44 ve 3D nám velmi pomohl Michel Klega. A Marek Pistora obětavě pomáhal jako tvůrce značky a při digitalizaci mého originálního fontu do bublin. Dalším spolupracovníkem je Tomáš Brousil, expert na písma. Mimochodem jeho písmo Fishmonger už rok vytváří typickou tvář časopisu ABC. Komiks je živá, tvárná věc, takže počet spolupracovníků a poradců se určitě ještě rozroste.

Jak vypadá spolupráce ilustrátora a scenáristy při vzniku komiksu?

Už při pracích na změně grafické podoby nového ABC před rokem jsme žertovně nadhazovali, že by se na stránkách ABC měl objevil komiks na pokračování. Šéfredaktorka Mirka Volfová nás pobídla, ať to tedy zkusíme. Pak Petr Krejzek vymyslel téma a začal psát scénář (na něm měl původně spolupracovat i Petr Stančík), scházeli jsme se tak jednou za čtrnáct dní.

Já jsem musel počkat, než Petr napíše prvních deset dílů, abychom měli vůbec nějakou představu o vizuálním rámci a napětí, abych mohl zvolit způsob kresby a formální vyjádření komiksu. Potom jsem začal kreslit. Vždycky něco pošlu Petrovi, ten mi napíše, jestli se mu to líbí, nebo nelíbí, a pak se hádáme, co by tam mělo být. Je to tvůrčí proces, který se nedá zcela specifikovat.

BEZ TUŽKY TO NEJDE

Jak ses vlastně dostal ke kreslení?

Kreslím odmala. Přivedl mě k tomu otec a posléze babička. S tou jsem měl hodně dobrý vztah. Chodili jsme spolu na výstavy. Nejen že se zajímala o umění, ale za svého mládí se i pohybovala mezi umělci.

Řekl bych, že pracuješ hlavně s počítačovou ilustrací. Je to technika, která ti vyhovuje nejvíc?

To se říct nedá, snažím se styly časem měnit. Nechci zabřednout do jednoho stylu, protože by to byla nuda. Počítačové ilustraci se věnuju v posledních letech, ale není to jediná disciplína. V podstatě mě zajímá všechno, co se dá nějak stylově uchopit.

Potřebuje ilustrátor v době počítačů vůbec tužku?

Samozřejmě! A dokonce je to můj nejčastější a nejoblíbenější nástroj, bez kterého to vůbec nejde. Je to alfa a omega celé mojí práce a počítač je jenom jeden z nástrojů, kterým se dá dosáhnout výsledku.

DRAVEC

Čemu se věnuješ kromě ilustrací pro ABC?

Vedle ABC mám samozřejmě i další zakázky, teď jsem se třeba dohodl na dvouletém projektu s Českou spořitelnou. Jinak sleduju umění, snažím se malovat a kreslit, ale na to už nezbývá moc času.

Ale já vím, že maluješ i klasické obrazy.

To samozřejmě, klasickou malbu jsem vystudoval a jednu výstavu za rok vždycky zvládnu.

Plánuješ nějakou v blízké době?

V listopadu bude KomiksFEST, kde s Petrem Krejzkem představíme právě nový komiks pro ABC. A příští rok v únoru by v Hradci Králové měla proběhnout komiksová výstava.

Jsi taky členem skupiny DRAWetc.

DRAWetc. je grafické studio, které se specializuje na ilustraci. Vzniklo v roce 2002 a jeho členové se věnují především ilustraci, tehdy tady nic podobného neexistovalo. Skupinu založil ilustrátor Vladimír Strejček, protože ho štvalo, že všichni fungujou jenom jako solitéři.

S ABC spolupracuješ přesně rok a podle toho, jak často se tvoje ilustrace objevují, se mi zdá, že tě to docela baví.

S ABC spolupracuju od prvního čísla, které vyšlo s novým layoutem od studia ReDesign. Od té doby dělám ilustrace zhruba jednou za tři čísla. Témata, která zpracovávám, mi otevírají nové možnosti, a spolupráce s ábíčkem mě baví jako celek.

Potřebuješ k ilustracím celý text článku, nebo ti stačí jenom téma?

Třeba jedna z posledních věcí, kterou jsem pro ABC dělal, byl Batman a k němu jsem článek neměl. Ale je to natolik známé téma, a navíc mě zajímá už řadu let, že jsem neměl problém se orientovat. Ale obvykle články dostávám, čtu je a na jejich základě dělám ilustrace.

EVROPA BEZ HRDINŮ

Existuje nějaký rozdíl mezi americkým a evropským komiksem?

Určitě, a dokonce ve všech rovinách. Ať je to příběh, kresba, vizualita nebo charaktery. V Americe to mají dost černobílé a jsou tam jen kladní nebo záporní hrdinové. Evropský komiks je umělečtější, i když to slovo může být trochu zavádějící.

Má širší rozsah. Amerika se ještě před dvaceti lety držela doktríny přísné vizualizace - za to mohla právě velká vydavatelství jako DC Comics a Marvel. Ta si našla schopného kreslíře a přidělila ho ke svému scenáristovi a příběhu, což je čistě komerční přístup. V Evropě to bylo naopak, scenárista se s kreslířem většinou už znali a teprve potom spolu začali pracovat pod nějakým vydavatelstvím.

Má Evropa nějakého výraznějšího hrdinu?

Hrdinové tu sice jsou, ale fungujou jinak. Můžu zmínit třeba Tintina od Hergého, z českých zase Aloise Nebela, ale jsou to hrdinové jiného ražení než ti američtí.

Můžeme čekat superhrdinu v Marsu 44?

V Marsu 44 je sice sedm hlavních postav, ale příběh směřuje ke dvěma z nich, které vyváznou bez ztráty květinky. Ale to už bych zase prozrazoval moc dopředu, takže se nechte překvapit.

Vznik komiksu

1. Nápad - První a nejdůležitější krok, který všechno rozhýbe. Musí se vymyslet téma, charaktery postav, jejich vzájemné vztahy, prostředí, ve kterém se bude příběh odehrávat, nebo design komiksu.
2. Scénář - Po nespočtu skic, debat a hádek přichází na řadu psaní scénáře, který je kostrou celého příběhu. Scénář obsahuje dialogy postav a podrobný popis situací a prostředí jednotlivých oken komiksu.
3. Skica komiksu - S rozpracovaným scénářem v ruce se nahrubo rozkreslí příběh do jednotlivých oken a načrtne se kompozice stránky. Představy autorů se přenášejí na papír a vzniká jakýsi polotovar.
4. Podrobnější rozkreslení - Ilustrátor začíná polotovar podrobněji zpracovávat, rozkresluje detaily, konkretizuje design komiksu a po konzultacích se scenáristou nastává čas realizace.
5. Vznik stránky komiksu - Do počítače se naskenuje nejlepší skica, nazvětšuje se na větší formát (A3) a vytiskne se. Vytištěná stránka se připne na prosvětlovák (něco jako okno u vás doma) a překreslí se na čistou čtvrtku. Kresba se trochu zkoriguje a upřesní.

6. Inkerace - Zvětšená kresba na čtvrtce se začne inkerovat, tedy vyplňovat tuží. Vznikne tak černobílá kresba bez bublin a textů, která se pošle ke schválení scenáristovi.
7. Barvení - Po schválení se stránka začne vybarvovat anilinovými barvami a naskenuje se do počítače, kde se dělají poslední barevné korekce.
8. Letterace - Po dokončení stránky a schválení konečné podoby textů se do komiksu dokreslí bubliny a začnou se doplňovat popisné texty, přímá a nepřímá řeč. K našemu komiksu vznikl speciální font (písmo), který se překvapivě jmenuje Mars 44.
9. Tisk - Jak vypadá výsledek tohoto bodu, se můžete přesvědčit na stranách 72 a 73 tohoto ABC.