Většina čtenářů našeho časopisu ABC se narodila do světa, ve kterém jsou ozbrojené konflikty spíše výjimkou. Jenže v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která je jedním z největších válečných aktů za poslední desítky let, teď slyšíte pojmy, které jste možná dosud vůbec neznali, anebo nevíte, co si pod nimi představit.
NATO
Severoatlantická aliance neboli NATO je uskupení zemí Severní Ameriky a Evropy. Ty si vzájemně prostřednictvím závazných smluv slíbily, že si přijdou na pomoc v případě, že by kteroukoliv z nich někdo vojensky napadl. NATO není to samé jako EU, ale většina členů Evropské unie je zároveň součástí NATO.
Česká republika do NATO vstoupila v roce 1999, Ukrajina ale členem aliance není, proto by její obrana našimi armádami mohla být chápána jako neoprávněná. Můžeme však posílat třeba munici, zbraně nebo vojenský materiál (např. ochranné vesty).
Sankce
Sankce jsou politický nástroj, kterým se vlády snaží donutit druhou stranu, aby ukončila určitou aktivitu – v tomto případě se snaží Evropská unie donutit sankcemi Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině.
Proč Rusko rozpoutalo násilnou invazi na Ukrajině? • Zdroj: Videohub
Mohou mít mnoho podob, například odebrání majetku vlivným lidem, zákaz mezinárodního obchodu, vyloučení sportovců ze soutěží nebo uzavření vlastního vzdušného prostoru pro civilní letadla. Některé sankce mohou mít dopad i na české firmy (např. když vyvážejí své zboží do Ruska), proto je třeba jim ztráty nahradit ze státních peněz.
Bezletová zóna
Bezletová zóna je území, které může mít rozlohu několika kilometrů, ale i celé země. Nad ním nesmí létat letadla, vrtulníky a drony. Porušení je možné vojensky trestat. Několik takových zón máme i v Česku, například nad jadernými elektrárnami.
O zřízení bezletové zóny se v souvislosti s válkou mluví proto, aby nebylo možné útočit ze vzduchu na Ukrajině. Jenže dodržování pravidel musí někdo hlídat, a protože by se nejspíše jednalo o letadla NATO, je velmi nepravděpodobné, že by tato zóna byla vyhlášena.
Neziskovka: Nezisková organizace
Neziskovka je hovorový výraz pro neziskovou organizaci, tedy „firmu“, jejímž cílem není vydělávat peníze, ale pomáhat ostatním a z případných prodejů zboží a služeb financovat jen vlastní provoz. Neziskovky jako Člověk v tísni či ADRA (a mnohé další!) patří obvykle mezi hlavní organizátory a koordinátory humanitární pomoci. Neziskové organizace pořádají sbírky, převážejí uprchlíky a dostávají jídlo či léky tam, kde jsou skutečně potřeba. Často s pomocímnoha dobrovolníků, kteří svou práci dělají zcela zdarma.
Mezinárodní trestní soud
V reakci na války byl v 90. letech minulého století zřízen stálý mezinárodní trestní tribunál v nizozemském Haagu. Jeho smyslem je stíhat osoby zodpovědné za válečné zločiny, genocidu či zločiny proti lidskosti.
Mezi ty patří například úmyslné bombardování civilních obyvatel, z jehož nařízení jsou nyní podezřelí ruští politici. Na ty by musel být vydán mezinárodní zatykač, což by mohlo způsobit další problémy ve vztazích mezi Ruskem a zbytkem světa.
Kybernetický útok
Válku si obvykle představujeme jako souboj tanků, lodí, letadel i lidí se samopaly. Jenže na pozadí probíhá druhá, mnohem méně viditelná válka, kybernetická. Hackerské útoky mohou vyřadit z provozu elektrárny, železniční tratě, vypnout televizní stanice či narušit komunikaci protivníka.
Jejich původcem jsou speciální armádní útvary i neoficiální organizace, přičemž tou vůbec nejznámější jsou Anonymous. Pozor, nevládní hackerské skupiny provádějí i mnoho nelegálních činností (odstraňování ochrany proti kopírování u her, filmů atp.).
Oligarcha
Oligarcha je označení, které se vžilo pro podnikatele, kteří přišli k velkému majetku během nebo po rozpadu Sovětského svazu. Jejich podnikání je tak rozlehlé, že ovlivňují politickou moc a často jsou označováni z podílení se na kriminální činnosti. Oligarchové jsou především v Rusku, v menší míře se ale vyskytují v dalších postsovětských republikách.
Uprchlíci
Lidem, kteří utíkají před probíhající válkou, se říká uprchlíci. V posledních letech se vžil také výraz migranti, ovšem válka je jenom jednou z mnoha příčin přesunů obyvatel. Přijímání uprchlíků se řídí Ženevskou úmluvou, úmluvou z roku 1951.
Česká republika se prostřednictvím její ratifikace zavázala, že se postará o lidi, kteří prchají před válkou a nemohou se vrátit domů, aniž by jim tam hrozilo bezprostřední nebezpečí. Předpokládá se, že v souvislosti s aktuálním konfliktem půjde o několik milionů Ukrajinců. Pro ně u nás nyní hledáme ubytování v penzionech i u ochotných rodin.
Mourrisonova poradna pomáhá
Do poradny kocoura Mourrissona můžete posílat také ty dotazy, které se týkají ruského útoku a války na Ukrajině. Nebo se třeba jen svěřit.
-
Bojím se války na Ukrajině
-
Spolužáci šikanují kamaráda Rusa
-
Jak můžu pomoct kamarádům na Ukrajině?
-
Ze zpráv o válce je mi smutno
-
Proč jsou války?
Verze tohoto článku vyšla v časopisu ABC č. 6/2022. Tady si můžete předplatit ábíčko online a už vám žádné číslo neunikne!
