Člověk a energie III - Energie větru

Vítr coby zdroj energie patří k jednomu z historicky nejstarších využívaných zdrojů.V Čechách, na Moravě a ve Slezsku sahá historie větrných mlýnů až do středověku.Svědčí o tom mnoho známých lokalit, kde dříve stály větrné mlýny, které postupem času zanikly a byly nahrazeny zařízeními poháněnými elektrickým proudem.V České republice se nenachází tolik vhodných lokalit pro stavbu větrných elektráren, tak jako například v Dánsku, kde větrné elektrárny pokrývají 3% v celkové výrobě elektrické energie, ale i přesto je u nás mnoho lokalit vhodných pro jejich stavbu.

Dnešní větrné elektrárny se od starověkých větrných mlýnů značně liší.Jejich stavebním materiálem není dřevo, ale beton a ocel.Z pravidla můžeme jejich konstrukci rozdělit do dvou skupin.A to s vodorovnou osou otáčení a se svislou osou otáčení.Elektrárny s vodorovnou osou otáčení pracují na principu letecké vrtule, kde vítr obtéká lopatky, které roztáčí.Tento typ je nejrozšířenější.Druhým typem jsou elektrárny se svislou osou otáčení.Jedná se o takzvané Darreiovy turbíny.Ty dosahují mnohem větších otáček, ale na druhé straně dochází k jejich většímu mechanickému opotřebení.U obou těchto tipů jsou lopatky napojeny na generátory vyrábějící elektrické napětí.
Stejně jako solární panely potřebují sluneční záření, potřebují větrné elektrárny pro svůj chod vítr.Postačující je vítr o rychlosti 21 – 97km/h, tzn. mezi silou 3 a 9 Beaufortovy stupnice.Při rychlosti větší než 10 se zařízení automaticky odpojí, aby nedošlo k jeho poškození vlivem silného větru.
První větrná elektrárna byla u nás uvedena do provozu v roce 1993.Nachází se v krušnohorské lokalitě Dlouhá louka u Oseku a její výkon činí 315kW.Jejím hlavním úkolem je poskytnout důležité informace týkající se vlivu větrných elektráren na životní prostředí.Středem zájmu těchto měření se mimo jiné stalo působení hluku na okolí.Vědecká měření však dokázali, že les, který je vzdálen od měřícího stanoviště 200m, vyvolá při rychlosti větru 10 m/s hluk na úrovni 50dB.Hladina hluku naměřená ve vzdálenosti 200m od elektrárny je přitom zpravidla nižší než 42dB.Při této rychlosti větru je tedy hluk elektrárny potlačen hlukem v pozadí.
Podle nedávno zveřejněné studie je možné v Evropě umístit až 400 000 velkých větrných generátorů, které by současné evropské energetické požadavky nasytily až třikrát.
V příštím dílu našeho seriálu se budeme zabývat vodními elektrárnami.