Člověk a energie IV - Vodní elektrárny

Hlavním předpokladem pro hojné využití vodní energie jsou prudké řeky a dostatek srážek po celý rok. Příkladem země ve světě jejíž spotřebu elektrické energie pokrývají převážně hydroelektrárny je Nový Zéland. V Evropě jsou to například Norsko a Švédsko.

V České republice je v provozu zhruba 550 malých vodních elektráren, jejichž výkon nepřesahuje 100kW. Ty pokrývají spotřebu elektrické energie například pro jednu menší vesnici, nebo jen pro několik domů. I u náš však nalezneme hydroelektrárny s větším výkonem.Zdárným příkladem jsou vodní díla Lipno I, Lipno II, Kamýk, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané, které tvoří takzvanou Vltavskou kaskádu.
A co to vlastně hydroelektrárna je? Hydroelektrárna, neboli vodní elektrárna je zařízení využívající kinetickou a potenciální energii vodních toků pro výrobu elektrické energie. Skládá se z několika částí.
Bezprostředně na vodní tok navazuje vtokový objekt, například přehrada, která hromadí energii vodního toku a zvyšuje jeho spád. Voda je po té přivedena přes hrubá a jemná česla, která zadrží mechanické nečistoty do strojovny. Tam se hydraulická energie vody přemění pomocí turbíny, kterou roztáčí na energii mechanickou a ta pak pomocí generátoru, jehož hřídel je napojena na turbínu , kterou roztáčí proudící voda, na energii elektrickou. Takto vyrobená energie putuje do transformovny a dále pak do rozvodné sítě.
Vodní energii řadíme tak jako například energii slunce, nebo větru mezi nevyčerpatelné zdroje. Znamená to, že se neustále obnovuje a bude tu do té doby dokud bude na zemském povrchu tekoucí voda.
Hlavní výhodou hydroelektráren je jejich nulová produkce škodlivých emisí. Na druhé straně je poměrně časově a finančně náročná jejich výstavba a uvedení do provozu. V budoucnu se jistě hydroelektrárny stanou jedním z následníků fosilních paliv jejichž zásoby se neustále zmenšují. V příštím díle se budeme zabývat jadernými elektrárnami.