Další velice známou polovodičovou součástkou je tyristor, který se vnějším vzhledem a vnitřním uspořádáním podobá spíše tranzistoru. Na druhou stranu pojmenování jeho elektrod se blíží spíše polovodičové diodě. Tyristor má stejně jako tranzistor také tři elektrody, nejsou to však emitor, báze a kolektor, ale anoda-A, katoda-K a hradlo-G ( řídící elektroda ).
Tyristory.
Tyristor je čtyřvrstvový polovodičový prvek vodivosti PNPN, nebo NPNP. Obsahuje tedy tři polovodičové přechody.
Jak jsme si již dříve řekli, u diody rozlišujeme dva pracovní stavy – propustný a závěrný směr. Naproti tomu tyristor má tyto stavy hned tři. Jsou to závěrný směr, blokovací stav a propustný směr. V závěrném směru pracuje tyristor jako dioda, nepropouští tedy proud. Anoda je připojena na záporné napětí a katoda na kladné.
Po přivedení řídícího impulsu tyristor přejde z blokovacího stavu do stavu propustného. Následkem toho začne téci proud mezi anodou a katodou. Tento stav je zapříčiněn volnými nosiči náboje, kteří po přivedení impulsu zaplaví až dosud zablokovaný prostřední přechod PN.
Stejně jako i ostatní součástky rozlišujeme tyristory podle různých kritérií. Jedním z nich je například velikost trvalého maximálního proudu. Po jeho překročení se tyristor nenávratně zničí.
Příště si něco povíme o termistorech.
