Durman je jednoletá, až 1m vysoká, jedovatá bylina s vřetenovitým kořenem a silnou vidlanovitou lodyhou. Užívanou částí jsou semena a listy.
Listy se sbírají v době květu, většinou ráno, kdy je v nich obsaženo větší množství alkaloidů, něž večer. Semena se získávají krátce po uzrání výmlatem z tobolek. Účinnými látkami jsou především alkaloidy, z nichž je ho hlavně hyoscyamin, atropin a skopolamin.
Durman obecný [Datura stramonium L.]
Durman je jednoletá, až 1m vysoká, jedovatá bylina s vřetenovitým kořenem a silnou vidlanovitou lodyhou. Listy jsou dlouze řapíkaté, v obrysu vějčité, široce laločnaté, se zašpičatělými laloky a na rubu bledě zelené. Jsou až 20cm dlouhé a nepříjemně páchnou. Bílé, někdy slabě modré květy vyrůstají v úžlabí listů, na poměrně krátkých stopkách. Jejich kalich je trubkovitý, korunní plátky 5četné, srůstající do podlouhlého nálevkovitého květu.
Durman se vyskytuje v oblastech Kaspického a Černého moře. Dnes je rozšířen po celé Evropě, Asii a Severní Americe. U nás je rozšířen na rumištích a úhorech. Ve většině krajů je pokládán za charakteristický druh plevelných porostů. Někde se však ale také pěstuje.
Užívanou částí jsou semena a listy.
Listy se sbírají v době květu, většinou ráno, kdy je v nich obsaženo větší množství alkaloidů, něž večer. Po sběru se suší ve stínu.
Semena se získávají krátce po uzrání výmlatem z tobolek.
Účinnými látkami jsou především alkaloidy, z nichž je ho hlavně hyoscyamin, atropin a skopolamin.
Látky obsažené v rostlině se užívají například při astmatu.
Pro svou velkou jedovatost se mohou užívat jen pod lékařským dohledem a nemají proto uplatnění v lidovém léčitelství. Durman se také v různých formách podává lidem s projevy parkinsonového třesu, který se projevuje hlavně i starých lidí.
Pro farmaceutický průmysl se pěstuje hlavně jihoamerický a habešský druh, pro svůj větší obsah alkaloidů.
Durman byl také zájmen odborného šlechtění, jehož výsledkem bylo získat druh bohatý na účinné látky.
Příště si něco povíme o Heřmánku pravém.
