Hloh jednosemenný [Crataegus monogyma L.]
Hloh je trnitý keř, nebo strom až 5m vysoký, velmi hustě větvený. Část větví je pravidelně přeměněna na kolce dlouhé až 12mm. Čepel listů je na bázi klínovitá a zpeřené laločnatá. Listy jsou řapíkaté, střídavé s zaokrouhlenými laloky. Květy jsou až 1,5cm velké, mají 5 bílých nebo růžových korunních plátků a tvoří vrcholičnatá květenství, která nepříjemně páchnou.
Plodem jsou vějčitě kulovité, červené malvičky, 8 až 12mm veliké.
Květy můžeme spatřit v květnu a červnu.
Hloh je rozšířen v celé Evropě. Na našem území převážně v lesích, křovinách a na kamenitých stráních od nížin až do hor. Často se pěstuje jako okrasa v zahradách a parcích.
Sbíranou částí je květ, list s květem a plod. Květ a list se sbírá krátce před rozvitím v květnu a červnu. Plod se sbírá na podzim. Látka obsažená v květech má nepříjemný pach, plod je bez pachu a chutná hořce.
Účinnými látkami dosud objevenými jsou flavonidy, aminopury, krategolaktory a triterpenové deriváty.
Kyseliny triterpenové mají vliv na rozšiřování koronárních tepen a příznivě ovlivňují koronární průtok, posilují srdeční sval. Puriny regulují krevní oběh. Obsažené látky mají uklidňující účinek a snižuje krevní tlak.
Hloh se užívá nejčastěji ve formě tinktury, jako sílící prostředek při srdečních potížích nervového původu, při bušení srdce, těžkém dechu, při bolestech u srdce, nespavosti a například zvýšené dráždivosti.
S dobrým léčebným účinkem se také hloh osvědčil u lehčích forem koronární nedostatečnosti, nebo u poruch špatného prokrvení mozku.
Příště si něco povíme o Hořci žlutém.
