Při fotografování příliš snadno podléháme pocitu, že pouhým zmáčknutím spouště lze to, co vidíme, převést na fotografii. Výsledkem pak často bývá zklamání. V několika následujících číslech ABC se vám proto pokusíme představit některé možnosti, jak prostřednictvím fotoaparátu nově vidět své okolí i sám sebe.
Při fotografování příliš snadno podléháme pocitu, že pouhým zmáčknutím spouště lze to, co vidíme, převést na fotografii. Výsledkem pak často bývá zklamání. V několika následujících číslech ABC se vám proto pokusíme představit některé možnosti, jak prostřednictvím fotoaparátu nově vidět své okolí i sám sebe.
Začneme tím, že budeme realitu umazávat, skrývat a fotografovat tak, jak se oko ve skutečnosti na svět dívá – v jedné rovině ostrosti a s důrazem na jeden jediný předmět.
Pokuste se za tmy vyfotit s bleskem nějaký blízký objekt. Blesk v noci osvítí bezprostřední okolí fotoaparátu (nejčastěji 3-4 m) a tím "oddělí zrno od plev" – osvětlí pouze předmět našeho zájmu a ostatní ponechá ve tmě.
Praktické rady
Hloubku prosvětleného prostoru lze zkrátit zmenšením množství světla procházejícího objektivem – zacloněním. Nevlastníte-li fotoaparát podporující ruční nastavení clony, musíte experimentálně ověřit dosah blesku záběrem šikmo k zemi. Při dalším fotografování již budete přibližně vědět, kam až fotoaparát „vidí“, a vhodně zvoleným odstupem od fotografovaného předmětu dokážete ovlivnit nejenom míru jeho prokreslení, ale i to, co zůstane skryto ve tmě. Testovací sérii při různém zaclonění doporučuji všem, kteří možnost clonit mají. Při důkladnějším studiu této metody zjistíte, že na světlé a lesklé plochy blesk dosáhne na větší vzdálenost, než je tomu u předmětů tmavých či matných. Čím je další objekt vzdálenější od hlavního motivu vaší fotografie, tím je dobrý výsledek pravděpodobnější.
Budete-li mít možnost fotografovat v noci za vydatného deště, zkuste to. (Každá dešťová kapka funguje jako malé zrcadlo.) Velmi dobrých výsledků lze docílit fotografováním soch, drobné parkové architektury, hřbitovů... Detaily často vypadají lépe než celky. Fotografování v mlze či oparu po dešti vřele doporučuji.
Petr Jedinák pracuje jako fotograf časopisu Reflex, jeho tvorbu si můžete prohlédnout na www.jedinak.cz.
