Ocún jesenní [Colchicum autumnale L.]
Ocún jesenní, je vytrvalá, jedovatá rostlina s hruškovitou, šupinatou hlízou, která je uložená hluboko v půdě. Nadzemní část je 10 až 30cm vysoká, vyrůstá jen na podzim, a to od konce srpna, až do listopadu. Stvol je ukončen květem, který má růžově-fialovou barvu.
K opilování dochází na podzim a z jara následujícího roku vyrůstá krátká, hustě olistěná lodyha, která má podlouhlé listy, které nálevkovitě obklopují semeník vyrůstající zároveň s lodyhou.
Semeník obsahuje množství černohnědých semen, která dozrávají v květnu, až červnu. Začátkem července celá rostlina, spolu s listy odumírá.
Ocún je rozšířen převážně v Evropě. U nás roste na vlhkých lukách, zvláště v hornatých polohách. Vyhovují mu humózní půdy .
Tobolky s téměř zralými semeny se uřezávají v červnu a červenci, dosuší se a pak se z nich vyklepou semena. Hlízy se sbírají v červenci a květy na podzim.
Všechny části rostliny obsahují jedovaté alkaloidy. Obsah alkaloidů kolísá podle počasí a stáří rostliny. Z více než dvaceti obsažených je nejdůležitější kolchicin, který patří k nejznámějším mitotickým jedům.
Nejvíce alkaloidů mají semena, v květech a hlízách je jejich obsah o něco menší.
Ocún se většinou používá při revmatických onemocněních, jelikož zvyšuje vylučování močové kyseliny. Pro svou velkou jedovatost ho však může předepsat jen lékař a může se také užívat jen pod jeho dohledem.
Dnes se užívá jen čistý izolovaný alkaloid kolchicin, jehož výhodou je možnost přesného dávkování.
Příště si něco povíme o Oměji šalomounku.