Smetanka je vytrvalá, 5 až 20cm vysoká rostlina, se silným dužnatým kořenem - je rozšířena na celé severní polokouli, u nás roste na lukách, mezích, pastvinách a v zahrádkách. Užívanou částí smetanky je kořen, někdy list, nebo nať s kořenem. Smetanka obsahuje hořčinu taraxin, taraxasterin, fytosteroly, homotaraxasterol, soli sodíku, drasla, manganu, kyseliny křemičité, síry fosforu, třísloviny, inulin, vitamíny A, B, C, D a další látky.
Smetanka lékařská [Taraxacum officinale Weber]
Smetanka je vytrvalá, 5 až 20cm vysoká rostlina, se silným dužnatým kořenem. Stvol je přímý, křehký, dutý, pavučinatě vlnatý, až lysý a ukončen úborem. Listy vytvářejí přízemní růžici. V obrysu jsou obvejčité, až kopinaté, postupně zúžené v řapík. Čepel listů je mělce, až hluboce kracovitá. Úbory jsou jednotlivé, 20 až 25cm dlouhé.
Květy jsou žluté a všechny jsou jazykovité.
Plody jsou nažky s chmýřím, sestavené při dozrání v kouli. Kvete od dubna, až do července.
Smetanka je rozšířena na celé severní polokouli. U nás roste na lukách, mezích, pastvinách a v zahrádkách. Nalezneme ji od nížin, až do horského stupně.
Smetanka obsahuje hořčinu taraxin, taraxasterin, fytosteroly, homotaraxasterol, soli sodíku, drasla, manganu, kyseliny křemičité, síry fosforu, třísloviny, inulin, vitamíny A, B, C, D a další látky. Látky v ní obsažené povzbuzují trávicí orgány, má pozitivní účinek na játra a ledviny. Působí také na tvorbu žaludečních kyselin.
Užívá se ve formě nálevu při zánětech močových cest a ledvinových kaméncích. Ně kdy se také užívá šťáva z čerstvého kořenu. Pro velký obsah inulinu se doporučuje užívat čaj při cukrovce a čerstvé listy jako zeleninu při chorobách látkové výměny.
Smetanka patří v některých zemích, jako jsou například Francie, Itálie, nebo Německo k nejběžnějším druhům jarní salátové zeleniny.
Příště si něco povíme o Prvosence jarní- petrklíči.