Za tajemstvím molekul 2

Tajné inkousty

Chemické procesy, které nastávají při vyvolání tajného písma, jsou založeny na tvorbě výrazně zbarvených sloučenin. Např. i vůdce světového proletariátu Lenin (pokud nevíte, kdo Lenin byl, zeptejte se třeba dědečka) používal jednoduchý tajný inkoust z mléka ke sdělování ostře revolučních myšlenek v nevinně vypadajících dopisech z vězení.
I on používal při zviditelnění písma jeden z nejstarších způsobů, totiž reakce vyvolané teplem. V případě přírodních látek, jako je citronová šťáva, svařené mléko či šťáva z cibule, se jedná o tepelný rozklad organických látek (cukrů, popř. bílkovin), na hnědě zbarvené produkty. Podobně je tomu u roztoku cukru (sacharózy) okyseleném kyselinou sírovou. Nasycený roztok dusičnanu draselného zanechá na papíru po odpaření malé bezbarvé krystalky. Tato sloučenina je silným oxidačním činidlem (slouží mj. také jako zdroj kyslíku v černém střelném prachu a mnohých pyrotechnických směsích) a po zahřátí papíru dojde k procesu podobnému pomalému spalování - papír zuhelnatí. Jiným případem je chlorid kobaltnatý, který se vyskytuje buď v podobě hydrátu nebo bezvodé soli. Hydrát je jen slabě růžový, takže na papíru skoro není vidět, avšak po zahřátí se rozloží za uvolnění hydrátové vody a spatříme jasně modrou bezvodou sůl.
Druhá skupina reakcí je založena na tvorbě barevných produktů po reakci s jinou chemickou látkou. Takových inkoustů si můžete vymyslet celou řadu, stačí, když výchozí látka bude bezbarvá nebo jen slabě zbarvená a produkt bude mít naopak výraznou barvu. My jsme v tabulce v ABC č. 2 uvedli jen několik nejzajímavějších příkladů. Chemické reakce, ke kterým dochází při vyvolání inkoustů z tabulky, můžeme popsat následujícími chemickými rovnicemi:

2 KI + Pb(NO₃)₂ --> PbI₂ + 2 KNO₃
3 FeSO₄ + 2 K₃[Fe(CN)₆] --> Fe₃[Fe(CN)₆]₂ + 3 K₂SO₄
2 CuSO₄ + K₄[Fe(CN)₆] --> Cu₂[Fe(CN)₆] + 2 K₂SO₄
3 KCNS + FeCl₃ --> [Fe(CNS)₃] + 3 KCl

Barevnými sloučeninami jsou:
jodid olovnatý, PbI₂ - žlutý
hexakyanoželezitan železnatý (Turnbullova modř), Fe₃[Fe(CN)₆]₂ - modrý
hexakyanoželeznatan měďnatý (Hatchettova hněď), Cu₂[Fe(CN)₆] - hnědý
trishexakyanatoželezitý komplex, [Fe(CNS)₃] - červený

Modré zbarvení vznikající působením jódu na škrob je způsobeno vznikem zvláštního, tzv. inkluzního komplexu. Molekuly škrobu obsahují místa, kam se může jód výhodně navázat, avšak nejedná se o běžnou chemickou reakci, protože molekuly jódu jsou pouze uzavřeny uvnitř řetězců škrobu. Roztok samotného jódu má žlutohnědé zbarvení a po přídavku škrobu změní barvu na modrou.
Poslední z popsaných reakcí je známá z analytické chemie - na stejném principu je založeno sledování neutralizačních reakcí. Fenolftalein je indikátor, který je v neutrálních a kyselých roztocích bezbarvý a v zásaditých roztocích intenzívně karmínově červený. Po potření zásaditým roztokem sody proto dojde ke zčervenání míst, kde je nanesen indikátor.