Číslicová technika - XXXXIII

Sdílej
 
Dnešní díl věnujeme novému tématu binárních střadačů. Jak už napovídá název, bude úkolem těchto logických obvodů, které můžeme považovat za jakési jednoduché paměti, zapamatovat si nějakou binární informaci pro další použití.

Binární střadače.

Dnešní díl věnujeme novému tématu binárních střadačů. Jak už napovídá název, bude úkolem těchto logických obvodů, které můžeme považovat za jakési jednoduché paměti, zapamatovat si nějakou binární informaci pro další použití.
Princip takového binárního střadače si můžeme představit velice jednoduše. Na blokovém schématu jsou znázorněny vstupy informací, výstupy informací a nastavovací vstup. Většina střadačů funguje tak, že pokud je nastavovací vstup na určité logické úrovni, například v log. 0, jsou data ze vstupů přímo přenášena na výstupy. Když dojde ke změně logického hodnoty nastavovacího vstupu, přejde z log. 0 do log. 1, dojde k zapamatování aktuální binární kombinace na vstupu. Ta je tak v obvodu uložena a zobrazena na jeho výstupech do té doby, dokud není nastavovací vstup zase v log. 0, kdy jsou data ze vstupu opět přenesena bez zapamatování na výstup. Informace je na výstupu po zapamatování, tedy přechodu do log. 1, stále stejná, bez ohledu na to zda se mění hodnota logických úrovní na datových vstupech.

Foto
Jako příklad užití střadačů si můžeme uvést již nám známý digitální budík. Tam jak víme je zdroj skutečného času, ke kterému je připojen komparátor, který porovnává čas skutečný s časem buzení. Proto, aby však mohl časy porovnávat, musí být někde uložen čas buzení. Právě zde můžeme nalézt binární střadač. Informace v něm uložená, tedy čas buzení, poslouží komparátoru, jako zdroj informací pro jeho druhé vstupy. Ty první jsou napojeny na zdroj reálného času. Střadač nám tak v tomto případě slouží jako jednoduchá paměť, do které je možno velice jednoduše zapisovat obsah a také ho velice jednoduše měnit. Stačí pouze změnit vstupní informace a na malý okamžik pozměnit logickou hodnotu na nastavovacím vstupu. Jedinou možnou vadou je to, že po odpojení napájení se data ze střadače nenávratně smažou. Někde to však ale tak nevadí.
Příkladem obvodu z praxe je například 74100, který obsahuje dva čtyřbitové binární střadače s oddělenými řídícími vstupy.
Příště si ukážeme na pokusném poli zapojení právě s tímto obvodem.