Jaromír Svoboda:
Zapomenutý klasik vystřihovánek
Převrat kvality vystřihovánek přinesl do ABC nový talentovaný autor, Jaromír Svoboda (nar. 1945), který v té době již měl za sebou několik prací pro SNDK (Státní nakladatelství dětské knihy, pozdější Albatros), např. papírové polomakety dopravních letadel TU-104 a IL-18, a pro zahraniční vydavatelství ARTIA - řadu čtyř sešitů s modely vlaků, automobilů, letadel a lodí.
Jako velký fanda aut a železnice si od dětství pro sebe Jaromír Svoboda vytvářel spoustu papírových modelů, dokonce i s okolím - např. nádražím a částmi města. Jako první tvůrce spojil kresbu vystřihovánky s fotografií pro dosažení co nejvyšší věrnosti. Třicet let před Miniboxy arch. Milana Weinera si pro sebe konstruoval spousty malinkých papírových „angličáků“.
První modely vojenské techniky v ABC
-
obrněný transportér ESO
-
pásový nosič raket
V ABC č. 6, roč. 11 (vyšlo 10. 2. 1967) uveřejnil první model vojenské techniky v ABC, obrněný transportér ESO, vycházející ze skutečného „ótéčka“ OT-64. Aby snad nedošlo k úniku supertajných vojenských informací k západním imperialistům skrze papírový modýlek, je v návodu hned zkraje poznámka s vykřičníkem, že nejde o jeho přesnou maketu! Západní špióni hltající ABC tak ostrouhali.
Reklama na saponátový mycí prostředek ESO působí na vojenském vozidle Varšavské smlouvy vskutku neotřele. Vozidlo je v měřítku cca 1:55 a je o rozsahu jedné stránky. Ovšem pozor, tento model se významně liší od všech dosavadních vystřihovánek. Jaromír Svoboda se jako první konstruktér pokusil o věrnou plastickou kresbu, což je nejpatrnější u dezénu kol, která působí téměř fotograficky dokonale.
Předchozí vystřihovánky Vladimíra Procházky byly vybarveny jedním odstínem pastelové barvy, kdežto Jaromír Svoboda si již pohrává se světlem a stínem. Navíc použil řadu užitečných pomůcek, se kterými se setkáváme dodnes:
Čísla dílů jsou v kroužku se šipkou směřující k příslušnému dílu (kolečka jsou navíc různobarevná dle zvláštních pokynů v návodu); vystřihované plochy uvnitř dílu mají úhlopříčky s typickým symbolem nůžek; chlopně jsou označeny číslem dílu, na které přijdou nalepit - stejně tak plochy, na které se přilepí určitý díl, nesou příslušné číslo lepeného dílu; hrany ohybu jsou znázorněny čárkovanou nebo čerchovanou čarou, značící ohyb z líce či z rubu; délka osy kol je znázorněna přímo ve vystřihovánce (vhodnější způsob, než uvést v návodu délku osy v mm).
Návodová kresba je v přehledném šikmém pohledu (používán i V. Procházkou). Samotný návod má dodnes zavedenou strukturu s úvodními přípravnými pracemi a vysvětlením ohybů z líce a zrubu (---- a -.-.-.-.). Model má navíc otevíratelný horní kryt se zástrčkou, takže lze (samozřejmě zcela teoreticky) propracovat interiér.
Vozidlo lze ovšem prolakovat a použít jako obojživelník, což předvádí fotografie u návodu - model je „po pás“ ve vodě ve stylizovaném rybníku (a není na něm reklama na saponát ESO - asi se smyla :-).
Dalším modelem Jaromíra Svobody v ABC byla opět vojenská technika - pásový nosič raket s označením zubní pasty Fluora. Model vyšel 14. 7. 1967 v ABC č. 11, roč. 11 a jeho zajímavostí je, že raketa, sestavená pomocí tužky a vystřihovánkových dílů, se dá z nosiče odpálit pomocí gumičky. Dočteme se, že průměrný dolet rakety od okraje stolu činí cca 6 metrů (!).
Samotná vystřihovánka působí na první pohled dosti triviálně, nicméně autor si důmyslně pohrál se světlem a stínem při kresbě pásů a podvozkových kol. Návod, stejně jako u transportéru ESO, informuje západní špióny, že se nic nedozvědí o naší skvělé technice, jelikož nejde o přesnou maketu. Nechybí černobílá fotografie modelu - bohužel je umístěna nevhodně na rubu vystřihovánky.
Z časopisu ABC se stává čtrnáctideník
-
12. ročník ábíčka (1967 - 1968)
-
ponorka Nautilus
Nastávající 12. ročník ABC (1967 - 68) přináší zásadní změnu - ABC se stává čtrnáctideníkem a na mnoho let tedy začíná vycházet 24 čísel do roka. Zároveň se změnila cena časopisu: z 2,50 na 1,50 tehdejších Kčs - ábíček je dvakrát více, ale štíhlejších: 40 stran v 11. ročníku (včetně dvojité obálky a románové přílohy) se smrsklo na pouhých 24 stran.
Časopis je opět „konstruován“ s dvojitou obálkou z pevnějšího papíru pro umístění příloh, návodů a vystřihovánek, což je pro nás, modeláře, nejpodstatnější - s 24 čísly v novém ročníku se počet příloh opravdu zdvojnásobil i při tenčím časopise.
Hned v 1. čísle 12. ročníku (14. 9. 1967) nalezneme další zajímavou kreaci Jaromíra Svobody - ponorku Nautilus. Podmořský člun kapitána Nema zaujme na první pohled tím, že na sobě nenese reklamu na žádný výtvor socialistického chemického a tukového průmyslu, jen název lodi a stylovým písmem šifru N XII (řešení neposílejte :-).
Šrafování povrchu ponorky připomene původní rytiny z verneovek, což je dobrý nápad, využitý mnohem později u modelů verneovských vynálezů Ladislava Badalce.
Konstrukční um autora dovoluje sestavit ponorku ve dvou variantách - jako běžnou papírovou maketu anebo jako funkční model, který se potápí, vynořuje a pohybuje na vodě. Na můstku ponorky je dokonce zábradlí zhotovené ze špendlíků a niti. Vystřihovánka je opět doplněna černobílou fotografií zhotoveného modelu.
Fluora Rallye: První série v ábíčku
-
Laurin & Klement 1905 Voituretta
-
Laurin & Klement Taxi GDV 1909, typ „Petrohrad“
-
závodní Mercedes 1914
-
Rolls-Royce „Silver Ghost“ 1909
A jsme na startu slavné Fluora rallye. Tak se nazývala první souvislá řada čtyř atraktivních historických automobilů, kterou vytvořil Jaromír Svoboda a na kterou v dalších ročnících navázal tandem Pavel Blecha - Richard Vyškovský a Ladislav Müller:
- Laurin & Klement 1905 Voituretta, č. 4 / roč. 12 (26.10.1967)
- Laurin & Klement Taxi GDV 1909, typ „Petrohrad“, č. 8 / roč. 12 (21.12.1967)
- závodní Mercedes 1914, č. 11 / roč. 12 (8.2.1968)
- Rolls-Royce „Silver Ghost“ 1909, č. 15 / roč. 12 (11.4.1968)
Jaromír Svoboda (podepisovaný i J. Svoboda ml.) u této zajímavé čtveřice opět pracuje s plastickou kresbou (viz např. polstrování sedaček, kresba reflektorů či motoru) a přináší klasickou konstrukci autíček, jež později převezmou pokračovatelé Blecha-Vyškovský.
Jde především o typickou kresbu podvozku s listovými péry a dělenými koly s nábojem - což je vskutku originální nápad. Obruč kola je rozstřižena a oddělena, po spojení půlek k sobě vznikne půlkulatý vnitřní náboj kola.
Nezbývá než kroutit hlavou, proč takto komplikovaně na to autor šel - z dnešního pohledu jde o historickou konstrukční raritu. Autoři Blecha-Vyškovský tento nápad použili také a později, zcela pochopitelně, opustili.
Další novátorský konstrukční prvek nalezneme u závodního Mercedesu - snímatelný kryt motoru, pod kterým je schován díl s plasticky nakresleným motorem (!).
Modely dávají širší pole působnosti pro modeláře, kteří vystřihovánky vylepšují svou invencí - kromě běžného vystřihávání „vzduchů“ mezi loukotěmi kol (pokud nejsou s výpletem), mezi příčkami volantu a pákami lze dopracovat neexistující spodní plochu podvozku, rubovou stranu blatníků a kompletně vylepšit kola.
Vozy nakreslené v přibližném měřítku 1:35-40 (neuvedeno) na necelé jedné straně časopisecké obálky obsahují doplňky k dotvoření okolí. První laurinka je vybavena originálním transparentem s nápisy START a Fluora rallye. Návod kouzelným způsobem doporučuje upevnit transparent na žerdě a ty pak do stojanů z půlek bramboru nebo modelíny.
Samotná první laurinka není „vyzdobena“ žádnou reklamou. To, bohužel, neplatí pro zbylé tři vozy. Druhá laurinka-autodrožka zřejmě sloužila obchodnímu cestujícímu se zubní pastou Perlička. Opět je zde doplněk, tentokrát v podobě reklamní zdi a nechám Vás hádat, názvy jakých výrobků jsou na ní vyvedeny (... Správně. A ještě Stoma).
Zeď s reklamou, která se má podepřít papírovými trojúhelníky, je součástí i třetího modelu řady, Mercedesu. Tato zeď je ovšem vylepšená o dva sudy s olejem, které jsou obstřiženy a vyhnuty do popředí, jako u diorámatu. Zeď dokresluje při zemi trocha zelené travičky.
Čtvrtý a největší model, Rolls-Royce, již obdobný doplněk okolí nemá - zjevně z důvodu nedostatku místa. U celé řady ovšem nechybí černobílé fotografie skutečných vozů a/nebo zhotovených modelů.
Uzavřená minulost?
Tady stopy po Jaromíru Svobodovi v ABC končí. Sběratelé vědí, že kromě prací pro SNDK a ARTII byl autorem prvního sešitu vystřihovánek pod hlavičkou Albatros z r. 1969, Velká Pacifická - Great Western Railroad 1869. V Albatrosu v r. 1972 vydal tiskem svoji poslední práci - sešit Letadla 1918/1933.
Přestože v ABC působil jen krátce, byl vklad ing. arch. Jaromíra Svobody do standardů a kvality natolik zásadní, že jej právem považujeme za praotce „české školy papírového modelářství“, jejímž symbolem se později stal arch. Richard Vyškovský.
Text je rozšířenou verzí článku z časopisu ABC. Poprvé vyšel v roce 2004.
